A pod tohle celé se podepisuji, lépe bych to neřekla.

Nečekané? Fakticky? Nejsou to náhodou kámoši party, co dělala Prsteny moci? Protože to vypadá na stejný případ, kdy amatéři bez skutečných znalostí předlohy, začnou mrvit mistrovské dílo a vinu za neúspěch hází na nás.

Maminka samozřejmě nemůže za to, že jí dítě plakalo. Ale aby cizí člověk obtěžoval kvůli tomu cizí slečnu, to je podle mě vrchol drzosti.

Za mne jednoznačně Lenka. Ta je hlavně stejná jak v knihách, tak ve filmech. Na rozdíl od Hermiony, která byla ve skutečnosti až fanatická a neskutečně nafoukaná a protivná, když nebylo po jejím.

Čarodějnictví je mnohem starší než New Age, není to prosím to samé. A nazývat to náboženstvím je dost hanlivé, aspoň podle mého. Spíš bych to nazvala způsob myšlení, způsob života. Jsem začínající wiccanka, mám v hlavě čerstvé info:-)

Jediná, která tam nepochopila, o čem ta hra je. A vymlouvat se na věk může jen blbka, podle mě kdyby ji nevyhlasovali z milosti oni, sama by to vzdala. Pro všechny to bylo náročné, jen ona i po tom všem shazuje vinu na druhé.

A dnešní důchodci se pak strašně diví, že my nechceme děti. Že sobečtí jsme my, když si nechceme pořizovat investici, která nám bude platit důchod ( pokud se ho vůbec dožijeme). Znám pár starších lidí ve svém okolí, co si dokázali naspořit i s ,,dětmi na krku". A jiní fňukají, že nebylo z čeho šetřit.

Slušný kecy.

Závistiví idioti vždycky budou kritizovat. Do očí by jste jí to neřekli, co? Jako kdyby toho neměla už tak dost. Ještě že je Millie taková jaká je a může vás všechny kritiky poslat do p*dele. Je dospělá a může si nosit co chce. A inteligentní lidi jí budou mít rádi pro to, jaká je uvnitř.

S těmi symboly je to smutné. I svastika má původně naprosto jiný význam, jak píšou jiní zde. Já jsem wiccanka a nosím na krku pentakl. A vysvětlovat ostatním, že v tom není žádný satanismus, je vážně občas únavné.

Pro hrabání se v cizím telefonu neexistuje omluva, ať je to manžel, přítel nebo kdokoliv jiný. Jasně, tajnosti by být neměli. Ale zpovídat se z toho, co dělám s kamarádkou na dámské jízdě, fakt nebudu.

A pod tohle všechno se podepisuji i já. Děti nechci a neplánuji ani do budoucna. Námitky a přesvědčování ostatních, že jednou změním názor, už většinou úspěšně ignoruji.