

je to zrůdné - a nejhorší na tom,ty snahy to prezentovat jako normál... patří na léčení - a pak si může dělat, co chce... každé povolání má svůj profesní kodex - sem patří i vhodné oblečení - a samozřejmě i chování pedagoga, vychovatele, lékaře, řidiče trolejbusu, recepční v hotelu - všude... a své povolání se má prezentovat důstojně a s úctou k sobě i ostatním...

a mají právo být vůbec na Hlavním nádraží a okolí? To tam mají propachtované za všeobecného mlčenlivého souhlasu? A co cestující - s dětmi, kufry, senioři, lidé s omezenými možnostmi - a vůbec normalní cestující - my jsme NIC? Lkají tu o neúčinnosti - a to roky rokoucí... Něco smrdí tady v tomto uspořádání - a neříkejte, že tzv. bezdomovci - alkoholíci a feťaci nemají , ach-ach holt si vegetit dobře jinde - žejó... Takto - na tváří města - všichni pokopě...

takové dreky vydávat za "umění"... leda tak po vyhulení x-jointů - což asi takto i bylo. A proč každý podobný "umělec" musí lézt se svými halucinacemi na světlo Boží? Kdo to potřebuje ? Senior s penzičkou na dožití, matky a otcové dětí, kteří opravdu pracuji atp.? Jděte s tím někam, ,kam možná přijdou se to to vše podívat individua podobného založení... prý umění...brrr...

pointa je ta, že mít rodinu obnáší především práci - dnes a denně a už po celý život. Bohužel dnes vše se prožívá podle různých "obrázků" v těch-kterých tzv. sociálních mediích...jenže skotačení a "užívání" si něčeho, co těmto mladým tlučou do hlavy všichni ti influencery,koučové a tomu podobní "odboníci - to je všechno nestydatý blaf a lež a přelud... Se životní realitou to nemá absolutně nic... a to heslo"miluj sám sebe především" je přímo choré...asi bude i hůř...

já nevím... chci jen podotknout, že někdy okolo roku 1980 se ve Vítkovcích, železárnách a strojírnách Kl. Gottwalda v Ostravě přímo na Generálním ředitelství VŽKG - na 6. a 7. poschodích se natáčel film a p. B. tam měl také roli - a chodil k nám na kafe atd. Tak jakápak emigrace? Nemohl být v Bavorsku a zároveň ve Vítkovicích - to je jisté...Dohledejte příslušnou filmografii - a stovnejte to.. a uvidíte, co z toho vyjde ...

někdy na jaře roku 1968 se v kině nedaleko se promítal v nedělí Muž z Honkongu - takto pojmenovali tento skvělý film pro distribuci. A : bylo to nejúžasnější dobrodružství,které může zažít puberťáčka z Nuslí!!! Od té doby je u mne z celé tvorby J.-P.B. tento film absolutním Number ONE !!! A ta hudba !!! Takže mi to (asi) zůstalo na celý život i dále - ten pocit svátku a radosti!!! A byl to krásný start do života - protože vždy na konci každé svízele byla...

vidláci na výlete - to byl asi i nějaký film:-) - ale nebyl tak prvoplánově přiblblý - nebojím se toho slova... a to stačí k životu - být za slaboduchého? anebo je to stejné i v reálu...hmmm - tedy nic moc.... co budou dělat později...
