

Me teda nejvíc přesvědčilo, když jsem si našla práci, kde jsem měla šanci na puluvazek a možnost si pracovní dobu jakžtakž určovat. A taky přestěhování do místa, kde mám šanci sehnat školku a dětského doktora.
Co je naprd je nepraktická provozní doba školek. A taky fakt, že jenom s malým soplíčkem se děti posílají domů. Jako dítě jsem byla v zařízení, kde byla tzv karanténa, kde byly děti lehce nachlazene. V odpočinkovým režimu. Což nezadřelo rodiče....

Už je líp? Berou se peníze deckam, mládeží, nemocným a znevýhodněným, knihovnám a kultuře obecně, hasičům, sportovcům, stoply se investice do energetiky, dopravy...a aj tak máme obří sekyru.
A jediné místo, kam peníze půjdou?

Opravdu doufám, že z toho oběť vytriska balík. Takový, že producenti budou muset chodit zebrotou. PČR se pomalu posouvá do 21. stol a dělá tak, ať nedochází k sekundární viktimizaci ( nutnosti vyprávět, co se mi stalo třeba 10x před různými lidmi, jak proces postupuje, ochrana osobních informací, školení vysychajících policistů a jejich citlivý výběr, intervent, psycholog ..)
A pak se stane něco takového 😡

Jak svůj boj s pay gap vyresila tak, že mě ani nenapadlo dělat ty tzv. "ženské" a tudíž méně hodnocené profese. Šla jsem tam, kde měli průhlednou metodiku odměňování.
Až budou kriticky chybět lidi v socialnich službách, zdravotnictví, školství atd, snad něco dojde i takovým juchelkum.

Však on se toho ujme nějaký mafián a ve finále nás to vyjde mnohem, mnohem dráž.
V tomto státě se prostě problémům nepředchází. Prevence vyžaduje alespoň trochu chytrosti.
1