

Válka se vrací tam, odkud byla rozpoutána. Je tragické, když při útocích umírají civilisté – ať jsou Ukrajinci, nebo Rusové. Ale nelze celé roky bombardovat ukrajinská města, ničit energetiku a zabíjet lidi a současně očekávat, že válka zůstane bezpečně za ruskými hranicemi. Odpovědnost za rozpoutání této války nese Putinův režim. Nejrychlejší cesta, jak útoky ukončit, je přitom pořád stejná: ukončit agresi a stáhnout ruskou armádu z Ukrajiny.

Tak tohle už začíná být v Černém moři opravdu hodně nebezpečná hra. Dvě nákladní lodě zasažené drony, jedna údajně potopená – a zatím nikdo spolehlivě neví, kdo za útokem stojí. Právě proto bych počkal na ověřené informace, než se rozjede tradiční internetový soud a každý během pěti minut „bezpečně ví“, kdo to udělal. Jestli se ale útok potvrdí, je to další vážná eskalace, která už dávno není jen problémem Ruska a Ukrajiny.

Tohle už není „zprostředkování“, ale byznys postavený na důvěřivosti lidí a hledání skulinek, jak z nich vytáhnout peníze. Vnutit se člověku domů, zamotat ho do smlouvy a potom si ještě říct o tučnou odměnu? Takovým praktikám se nemá jen „věnovat pozornost“. Mají přijít tvrdé sankce, odebrání oprávnění a konec podnikání. Dokud bude podvodníkovi hrozit maximálně plácnutí přes prsty, bude se tenhle šmejdský byznys pořád vracet. Ochrana spotřebitele nesmí být jen fráze na papíře.

Umělá inteligence je obrovská příležitost, ale bylo by naivní tvářit se, že bez rizik. Největší problém podle mě není v tom, že se jednoho rána „AI vzbouří“, ale v tom, kdo ji bude ovládat, k čemu ji bude používat a jak snadno pomocí ní půjde manipulovat s lidmi, informacemi nebo ekonomikou. Technologie sama není ani dobrá, ani zlá. Rozhodující bude člověk, který ji drží v rukou. A právě na to bychom se měli připravovat už dnes.

Mor je slovo, které pochopitelně vzbuzuje obavy, ale právě proto je potřeba zachovat chladnou hlavu. Preventivní kontroly na hranicích jsou v takové situaci naprosto namístě. Zároveň ale není důvod vytvářet paniku z jednotlivého případu. Poučení z minulých epidemií by mělo být jednoduché – rychle reagovat, otevřeně informovat veřejnost, nic nezlehčovat, ale ani zbytečně nestrašit. Prevence a fakta jsou vždy lepší než panika.

Rozumím tomu, že Armáda ČR si musí velmi pečlivě vybírat, kterým akcím propůjčí svou záštitu a své jméno. To je naprosto legitimní. Zároveň bych ale byl nerad, kdybychom se dostávali do situace, kdy o přijatelnosti člověka rozhoduje pouze nálepka „proruský“ bez jasného pojmenování konkrétních činů a výroků. Pokud existují závažné skutečnosti, zveřejněme je a argumentujme jimi. Bezpečnost státu je příliš vážné téma na nálepkování – a stejně tak na...

Taková slova bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Rusko svou agresí proti Ukrajině ukázalo, že použití vojenské síly pro něj není tabu. Zároveň ale považuji za stejně důležité, aby se Evropa nenechala vtáhnout do spirály strachu a neustálého zvyšování napětí. Posilovat vlastní obranyschopnost ano, být připraveni ano, ale současně dělat maximum pro diplomacii a zabránění přímému střetu NATO a Ruska. Protože v takovém konfliktu by už nešlo o vítězství...

Tohle je přesně případ, kdy je dobré počkat na rozhodnutí příslušného orgánu a pracovat s fakty. Policie věc vyhodnotila tak, že nejde o trestný čin, zároveň ale podle státního zástupce Filip Turek porušil důležitou povinnost a nehodu zavinil. Odpovědnost tedy nezmizela, pouze se řeší v přestupkové rovině. A tak by to mělo platit pro každého – bez ohledu na jméno, politickou příslušnost nebo popularitu. Stejný metr pro všechny.

Tohle už není jen obrázek „suché přehrady“, ale velmi vážné varování. Vodu v krajině řešíme roky, mluvíme o suchu, klimatických změnách, zemědělství i zabezpečení pitné vody, ale skutečná opatření postupují zoufale pomalu. Když lze z řeky, která napájí přehradu sloužící jako záložní zdroj pitné vody, udělat potůček, který člověk překročí suchou nohou, měli bychom zbystřit všichni. Voda bude do budoucna jednou z nejcennějších věcí, které máme. Nestačí o...

Násilí samozřejmě není argument a do veřejné debaty nepatří. V tom asi není o čem diskutovat. Ale tahle výzva na mě působí velmi jednostranně. Média požadují slušnost a odpovědnost od politiků, ale stejný metr by měla především uplatňovat sama na sebe. I média mají obrovský vliv na atmosféru ve společnosti.
Nálepkování, účelové titulky, vytváření konfliktů, rozdělování společnosti na „správné“ a „špatné“ a někdy až permanentně negativní způsob informování...

Vyhrožovat zničením Los Angeles nebo San Diega a následně mluvit o „udržování světa v bezpečí“ působí jako dost zásadní rozpor. Bezpečnost se těžko buduje rétorikou o ničení milionových měst. Ať podobná slova pronese kdokoliv a na kterékoliv straně konfliktu, měla by být brána vážně a měřena úplně stejným metrem.
198