Jestli matka dceru vychovávala tak, že rodině se VŽDY musí pomáhat a NIKDY nesmí říct ne, protože to je její povinnost a za tím účelem si ji pořídila ("k čemu by jinak byla"), tak dceři rozumím a držím ji palce, ať si zvládne nastavit zdravé hranice. Nakonec v jejím rozhodnutí může hrát roli právě to, že byla svědkem matčina "sebeobětování" a co to s matkou udělalo.

V 17 letech jsem vzala svoji o 10 let mladší sestru a jela s ní na pár dní na dovolenou.

V roce 2011 jsem v těhotenství byla v nemocnici v Hradci Králové na odběru choriových klků kvůli možnému postižení plodu. Přes můj výslovný nesouhlas zákrok sledovala skupina mediků. Bohužel jsem nebyla ve stavu se bránit ani následně podat stížnost a velmi mě to dodnes mrzí...

Pro mě by bylo zásadní, jestli s tím chce přestat nebo pokračovat. Podle toho bych se pak pokusila nějak rozumně zařídit.

Jedno slovo. Kondom.

Pokud tahle mutace nijak nepůsobí na zdraví psa, tak proč ne. Ale bojovat o nějakého psa jen kvůli jeho vzhledu mi přijde trochu povrchní. Fakt je, že já jsem si žádného ze svých sedmi psů podle vzhledu nevybírala.

Opravdu není pejsek z množírny? Taková plachost, jakou popisujete (navíc u zlatého retrívra) je většinou známkou špatné nebo žádné socializace u chovatele a/nebo nevhodných povahových vlastností rodičů. Samozřejmě výjimky jistě existují.

Kojila jsem a plánovaně otěhotněla. Ovšem synovi bylo v té době už 15 měsíců a já normálně menstruovala.

Ne, s chřipkou se do práce nechodí. Je to nezodpovědné vůči Vašemu tělu a blízkým, kterým na Vás záleží (a/nebo Vás potřebují zdravou). Je to bezohlednost vůči Vašemu pracovnímu okolí.

Před jedenácti lety nás učitelky a ředitelka místní MŠ naháněly i po vesnici, abychom našeho syna ve dvou a půl letech "konečně" dali do školky, jinak to prý bude chudák. Nechali jsme se zlomit, zkusili jsme to, ale nebyl to dobrý nápad, tak jsme ho tam přestali dávat a zvláště jedna učitelka (sousedka) nám to ještě dlouho vyčítala.

Mám lupénku mimo jiné i v uších a díky odloupaným šupinkám také hůře slyším. Manžel na mne často mluví tak, že je otočený zády nebo mumlá, často ani nevím, že mi něco říká a pak se zlobí, že nevím, co mi říkal. Je to frustrující...

V tom vlaku jsem jela se svými dvěma dětmi (13 a 11 let). Náš vlak měl vadný sběrač a strhl trakční vedení. Nejprve jsme zhruba hodinu a půl čekali na dráteníky, aby zkontrolovali sjízdnost vedlejší koleje. Bohužel i tam bylo poškozené trakční vedení, takže ho opravovali. Původní plán byl, že po vedlejší koleji přijede náhradní souprava a my se za pomoci hasičů do ní budeme evakuovat. Po cca třech hodinách se plán změnil. Přijela prázdná souprava, která... Zobrazit vše