

Tak pokud se měšťákovi nelíbí, že kohout na vsi kokrhá ve 4 ráno, a sousedi mají psa, tak ať se na ves nehrne a má vyřešeno. Z Prahy jsem se před lety na ves odstěhovala, a toto mi vůbec nevadí. Pořád je to větší klid, než hromada lidí.

Pokud má člověk koníčky, tak i ve stáří není problém. Krom toho, i obce pořádají pro seniory různé akce, není důvod, aby byl senior sám, pokud nemá hlavu prázdnou. Má například hodně času, věnovat se věcem, na které neměl dřív čas. Jazyky, malování, keramika, škola třetího věku.......Je toho hodně, aby se člověk ve stáří nenudil, i když je sám

Tak milí odborníci ať taky zařídí, aby firmy měli povinnost vzít člověka kolem 60 let. Ono totiž zvlášť u žen, které byly doma s dětmi, je problém sehnat práci když jim je kolem 50, a ještě většinou pracují za minimální mzdu. Ale prostě se pomalu počítá s tím, že se člověk tím pádem důchodu nedožije, tudíž ano, státu se uleví. A šetřit si na důchod, z minimálního platu nejde, a ne každý se chce strhat a mít 2-3 práce kvůli pár tisícům navíc, a za dva roky mít zdraví v háji.

Souhlasím se synem paní. O maminku se sice starám, ale můžu si to dovolit. Krom toho to není prvně. Ve 13 letech na mě díky různým okolnostem, padla starost o celou domácnost se starou babičkou a maminkou, která v tu dobu měla rakovinu. Do toho ještě základní škola. Zvládla jsem to, ale stálo to hodně sil. Dávám to sice i dál, ale do určité míry je to zvyk, a setrvačnost. Do toho syn je autista, tak to už se ztratí tak říkajíc v davu, a mamka rozhodně...

Tak ono je to trochu sporné. Pokud se děti nechají "vydírat", dobře jim tak, jenže na druhou stranu je jich hodně takových, kteří by se o své rodiče vůbec nezajímali, ale majetek by chtěli. V tomto případě bych bych řekla, že rodič prokouknul své dítě, a podle toho se přizpůsobil. Pokud jim nejde o majetek, není nic jednoduššího, než říct, dělej si s tím co chceš, a žít si po svém. Nakonec rodič může v klidu udělat to, že svůj majetek ještě za života prodá...

Tak předně za toto chování by zasloužili nakopat do zadku hlavně rodiče. Buď zvíře chtějí, a potom si ho pořídit bez podmínek. Nebo nechtějí, a pak to dceři v klidu vysvětlit, a dát argumenty proč. Zvíře není hračka, ale dlouholetý parťák, který stojí nemalé peníze (krmivo, veterinář a čas). Potom kvůli takovým pitomcům jsou po prázdninách přeplněné útulky. Dítě se snaží jak blázen, aby dostalo vysněný dárek, ale z nějakého důvodu se nepovede dosáhnout...

Ono nejde jen o malý plat, ale občas i o nesmyslné požadavky. Hlásila jsem se na místo sociální pracovnice, ale téměř na vše chtějí VŠ, kterou nemám. A ať se nikdo nezlobí, ale na to, abych někomu utírala zadek, měnila pleny, nakrmila a věnovala se mu, stačí empatie, slušné chování a případně zaškolení v daném zařízení. VŠ na to opravdu potřeba není. Když z toho sleví, najde se dost lidí, kteří to budou chtít dělat.

Vždyť prezident na ten summit jet klidně může, i bez svolení vlády, jenže by musel za své, ale to se mu nechce, takže zas tak důležité to pro něj nebude. Akorát kolem sebe kope, že se mu upřel drahý výlet za státní peníze.

Nechápu, co se řeší. Synovi je 13, do 11 let mobil neměl vůbec, pokud něco bylo potřeba, volala paní učitelka a kolektiv ho proto rozhoně nevyloučil. Jen si v komunikaci s dětmi poradil jinak. Já taky v práci nemůžu mobil používat, mám ho ve skříňce, a mohu jen o přestávce, nebo když se předem domluvím, že očekávám něco důlažitého. A světe div se, nic se neděje.

Jak se to vezme, z hlediska, že už nic nemáme, a vše patří cizině, tak ano. Druhá strana by znamenenala sice pár let chudoby, kterou už stejně máme, ale určitou stabilitu, a trochu jiné myšlení. Nakonec hodně lidí se tu vyjadřuje v tom smyslu, že každý je zodpovědný sám za sebe, tak by to poznali do puntíku na vlastní kůži. Velice bych jim to přála.
6