Média mluví o masivní podpoře, ale reálná čísla mluví jinak. No nevím jestli 0,3 procenta populace se dá považovat za masivní podporu.

Studenti dnes zase plní ulice a dělají hrdiny na demonstracích – ono se to totiž strašně snadno bojuje za „vyšší ideály“, když vám složenky a poplatky platí někdo jiný. O reálném životě nemají ani tuchy. Kdyby si museli sami vydělat na nájem a spočítat každou korunu před výplatou, hned by je to přešlo. Podporovat rozšiřování poplatků na mobily a počítače pro všechny a netušit, jak to zasáhne rodinné rozpočty – to je prostě výsměch všem, kteří tvrdě pracují a počítají každou korunu.

Jdete do obchodu, koupíte si jenom krabičku mléka, ale u kasy vám k tomu namarkují ještě celý bochník chleba. Když se udiveně ohradíte, že žádný chléb v košíku nemáte, prodavač vám s vážnou tváří řekne: „No jo, vy ho sice nemáte, ale mohl jste si ho vzít, v regálu byl. Takže ho zaplatíte tak jako tak.“

Přesně takhle dneska fungují koncesionářské poplatky navázané na internet a mobily. Nemáte televizi, na ČT nekoukáte a rozhlas neznáte? Nevadí, máte... Zobrazit vše

Odmítání změn ve financování ze strany médií a hrozby stávkami mohou v řadě lidí budit dojem, že veřejnoprávní instituce se brání jakékoliv vnější kontrole a reformě. Argumentovat pouze společenskou prospěšností v situaci, kdy chybí stoprocentní průhlednost nakládání s veřejnými prostředky, působí na mnohé plátce jako nedostatek sebereflexe.

Debata kolem koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas se vrací s železnou pravidelností, a to zejména s rozšiřováním definice zařízení, která tato média „přijímají“. Dnes už totiž poplatky nedopadají jen na ty, kdo doma sledují klasický televizor. Platit musí prakticky každá domácnost, která vlastní chytrý telefon, počítač nebo tablet – tedy zařízení, bez nichž v dnešní době nelze normálně fungovat, pracovat ani komunikovat.

Tady se láme... Zobrazit vše