

Marně v článku paní Dočkalové hledám, čím vlastně měla Jitka Čvančarová tak překvapit. Pokud zhubla, v tomhle outfitu to tedy rozhodně poznat není – spíš mám pocit, že překvapení se tentokrát odehrálo hlavně v titulku. Jitku mám ráda a podle mě je krásná štíhlá i plnoštíhlá, ale tyhle šaty jí zrovna velkou službu nedělají a kotníkové boty jí opticky zbytečně zkracují nohy. Ale to je samozřejmě jen můj názor, nikoli další novinářský objev století.

Paní Šaléovou asi při pohledu do fotogalerie pořádně šálí zrak, protože označit tuhle sestavu za „celebrity“ je místy odvážnější než samotná Stivínové mini. Spodní tílko a telefon nacpaný v kapse kalhot, lesknoucí se silonky, pomačkaná košile nebo šedivý drdůlek na temeni nad ustupujícím čelem – to už je spíš přehlídka toho, jak si někteří představují společenské oblečení. Někomu by před odchodem neuškodilo zrcadlo, žehlička a trocha soudnosti, ale tohle...

Už by možná bylo načase dát prostor lidem, kteří jsou zajímaví něčím skutečným, ne poměrem plastu k vlastnímu tělu, šíleným výrazem v očích a výroky tak prázdnými, že by se daly nafouknout. Když na vás denně vyskakují titulky o tom, co Lela dřív nemohla, co teď může a jak je konečně spokojená, je to skoro jako sledovat seriál, kterému už dávno došel scénář. A titulek „Tohle tělo už Karlosovi nepatří“? To je opravdu odvážné tvrzení – zajímalo by mě, kolik...

Nechci hodnotit všechny dámy, ale za mě se u hostitelky ta „diamantová elegance“ poněkud minula. Růžový dress code samozřejmě chápu, ale vizážista zjevně zamrzl někde v devadesátkách a hodinky přidané k těmto šatům působí asi stejně přirozeně jako lyžařské brýle k plesové róbě. Výsledek připomíná spíš kostým z filmového fundusu než hostitelku večera. Zato paní Zelenkové a paní Žádníkové to opravdu slušelo. A paní návrhářka Alena Wilson v černé, přestože...

Pamětníci si možná při pohledu na tuhle fotografii nevzpomenou na Kamaráda do deště, ale spíš na to, že čas se bohužel nedá přebarvit jako vlasy a vousy. V 62 letech pořád vypadat, jako by člověk čekal na pokračování svého filmového debutu, už není návrat do zlatých časů, ale trochu smutná recyklace minulosti. A ten titulek o „houfu krásných žen“? Ony se chtěly vyfotit s legendou, jen ta legenda zřejmě pořád odmítá přijmout rok výroby uvedený v občance...

Článek vrchního prezidentského leštiče klik Vltavského nečtu, nestojí mi za to, ale ten nadpis mě opravdu pobavil. Po dvou setkáních už jsou podle něj Pavel s Reevesem „staří známí“ – Vlatvský má zřejmě při své servilitě k Hradu poněkud posunutou definici osobního přátelství. Stačí Pavlovi potřást rukou a už z toho leští téměř rodinné pouto, jen aby prezidentský portrét vypadal o pár odstínů zářivěji. Tohle už není ani bulvár, ale fanouškovský servis s novinářskou akreditací.

Miley jsem nikdy nemusela, její vulgarita mi byla vždycky vyloženě protivná. Teď jsem si ale poslechla tuhle písničku a překvapivě se mi fakt líbí – a kupodivu mi v ní nevadí ani samotná Miley. A ten její sladký vlasáč tomu celému vlastně taky dost pomáhá.

Šeflová zase jednou ukázala, jak se z obyčejného polibku při přivítání vyrábí „vášnivá líbačka“ a z průhledné halenky důkaz nehasnoucí žádoucnosti. Paní Nálepková má samozřejmě právo cítit se sexy, ale z mého pohledu jí přemíra botoxu už vzala značnou část přirozenosti a účes mi k jejímu typu ani věku příliš nesedí, přestože samotné vlasy má hezké. Jenže Šeflová potřebuje zjevně víc než realitu – obyčejné políbení jí nestačí, musí z něj udělat erotickou...

Článek nečtu, stačil mi nadpis a ne, paní Toulová, sexy opravdu nejste, nebyla jste a nejspíš ani nebudete. A s tou roztomilostí bych byla také opatrná – plyšový medvídek je sice roztomilý, ale jeho přítomnost v podprsence zázrak neudělá.
Možná by ale opravdu stálo za to přestat ji v každém článku automaticky představovat jako režisérku. Pokud má totiž člověk větší kreativitu vymýšlet nové způsoby, jak se dostat do bulváru, než přesvědčit diváka svou filmovou...

Ve čtyřiceti si nechat preventivně přeoperovat víčka je opravdu pozoruhodná životní priorita, zvlášť když lékaři podobné zákroky běžně nedoporučují bez skutečného důvodu. A ti „fanoušci“, kteří se údajně vylekali, jsou zřejmě Kočí a jeho zrcadlo, protože o téhle zpěvačce se člověk dozvídá hlavně tehdy, když pošle do bulváru fotky z nemocnice. O zpěvu už se jaksi tolik nepíše – možná proto, že ten se na Instagram před a po operaci víček nevejde.

Článek jsem nečetla, ale titulek „Kluk jak buk: Exministr Jan Lipavský novým účesem dost rozdováděl“ mě pobavil — koho proboha rozdováděl?
Vltavský už zjevně dokáže pro kliky vytěžit i poslední vlas na Lipavského hlavě.
Vrchní leštič klik v akci: příště snad „Lipavský si ostříhal nehty – internet šílí!“
18