Vyrůstala jsem na přelomu 60tych a 70tych let a ráda na tu dobu vzpomínám, dnes u svého jediného vnuka vidím jeden zájem a to čumět do mobilu, dojde se jenom najíst, žádný pohyb ani komunikace, jenom s telefonem. Je mi z toho hodně smutno.

Ryba smrdí od hlavy a na Moravě obzvlášť.

Že by ztrácel glanc?

A safra...

Občas štěstí sedne i na vola.

Může přibýt zločinů, no to si dělají srandu, samozřejmě že ano.

Aspoň nové tváře.

Už jenom jeho minulost by všem měla vadit.

Sociální začleňování? Drahá sranda.

Zlatá ukrajinská mládež, hrdinové.

Hlavně že to sype.

Nekonečný příběh...............