

Zamyslete se, pane šéfe pivovarníků, nad tím, proč nákupka sudového piva pro restaurace je často vyšší, než cena lahvového, které ještě většinou seženete ve slevě. Podle mě je to totiž důvodem vysoké ceny piva v pohostinství a snížení návštěvnosti pivnic.
Ale mohu se mýlit při nezvážení jiných, jistě bohulibých, vlivů. Nechci taky uvádět konkrétní případ, abych neposkytl reklamu.

Takže: na můj pozemek vleze zloděj, já budu mít tak dobrý systém, že ho identifikuji, ale nemůžu ho užívat, jinak dostanu od ÚOOÚ pokutu? Divné ne? A to opomenu, že narozdíl od mého příkladu, tak v případě pořadatelů akcí za to lidi platí. Protože oni tam chtějí jít. Tak mají mít vlastníci a organizátoři možnost se bránit.

Pravidlo o hře rukou je šílené. Bavíme se o ruce ve vápně, protože jinde je ruka rukou, jak lze vidět z mnoha příkladů.
Ve vápně se posuzuje, jestli náhodou se mu to neodrazilo od vlastní části těla, zda nerozšířil svoji postavu, a spoustu dalších blbostí. Vždy byla ruka nastřelená, jak je známo z Obecné školy, ale dnes je to fakt dotaženo do nesmyslů.

Každý stát i region má svá jídla. Já bych nejedl to, v čem se jiní vyžívají, je to svým způsobem logické. Pro mě je dršťková pochutina, kamarád od dvě ulice dál by ji vylil do kanálu.
Když si ale představím, že cca 2/3 populace mají každý den rýži, no to teda já bych fakt nemohl. Jasné jsou ekonomické důvody, ale tím spíše si važme toho, jak se v našem regionu máme.

To je snad první věc, která se p. Bartošovi fakt povedla.