

Český národní evergreen, zdražovat, i když to není nutné. Nějaký důvod (oficiální) se vždycky najde, momentálně jsou prázdniny, tedy dovolené a víc se cestuje. Ve skutečnosti jsou to výdělky pumpařů, které byly regulací poněkud snížené a proto je nutné to nyní dohonit.

Péči o nemohoucí matku mám za sebou. Za pět let, co jsem o ni pečovala doma jsme příspěvek na péči dotáhly z jedničky na dvojku. Když se mi po pěti letech zadařilo umístění do domova seniorů, divila se sociální sestra při příjmu, že při jejím stavu má pouze dvojku. A ejhle, domov pro seniory měl během čtrnáci dnů čtvrtý stupeň. Zmíněný domov měl také v popisu poskytování odlehčovacích služeb pro pečující. Žádala jsem každý rok, ale 3x ani neodpověděli a 2x...

Bylo a je jasné, jak to s důchody dopadá, tedy alespoň reálně uvažující lidé to viděli před volbami a vidí dál. Jen mě osobně strašně štve prohlášení významných ekonomů typu : "důchodci si musí počkat", "důchodci musí to či ono". Ale v reále si všichni myslí, hlavně aby důchodci drželi pusy, neotravovali (nedej bože) nějakými požadavky a nebylo je vidět, své už udělali, tak ať teď už neotravují.

Film jsem neviděla a ani na něj do kina nepůjdu. Odrazuje mě už obsazení, ačkoliv paní Pořízková se v tom veze nevinně. Paní Havlová se vždycky snažila být za diblíka i když na to nikdy neměla. A co se stala "první dámou" (hlavně ve svých očích) je to očividnější. Sice se móóóc snaží být za dámu, ale prostě jí to nejde. Paní Holubová by byla dobrou komičkou, kdyby prostě "jen" hrála. Ale snaha býti za diblíka jí to očividně kazí. Kdyby obě hrály a stárly s...

Upřímně řečeno, nikdy jsem nevěřila předvolebním slibům nikoho a myslím si o nich své. Co mě mrzí (a štve) je to, že starší seniorky měly na mateřské horší podmínky, než mají ženy dnes a přesto děti měly a (většinou) řádně vychovaly. A dnes je to zase špatně, vlády jim jen ukáží, že by jim mohly trochu přilepšit, ale vzápětí přilepšení zase smáznou a všechno je jinak. A kdo měl "pouze" dvě děti, podle vlády neměl žádné. Pánové ze všech vlád (hlavně vy...

Dýško by mělo být naprosto dobrovolné, ale bohužel v poslední době to vypadá, že se z něj pomalu stává nutnost a povinnost. Byla bych pro to, aby majitelé a provozovatelé restaurací řádně platili své zaměstnance a nenutili zákazníky, aby to dělali za ně.

To zase bude spadlých čelistí a oněmělých lidí. Paní Decroix je vzhledově hezká žena. Horší to je, když začne mluvit, má velmi nepříjemný hlas (ale z to nemůže). Horší je to, že je typická politička, tedy mluví květnatě a dlouho, ale ve výsledku neřekne nic a mlží . . .

Co se to stalo, že se o těchto praktikách začalo psát veřejně? Všichnim víme, že se to děje již hodně dlouho, ale oficiálně to bylo vždycky popíráno. Už za socíku si žili "vyvolení", kteří se honosili opravdu velkým majetkem na úkor těch, kteří to opravdu potřebovali. Po r.1989 se vrstva vyvolených rozšířila o živnostníky a další chytrolíny, kteří si vědí rady "v tlačenici". A tak to pokračuje dál. Jen mi není jasné, jak dlouho se tento opravdu štědrý záchranný systém udrží.