

To všechno jsou jen takové líbivé sliby, protože než dojde k něčemu konkrétnímu, senior zemře nebo se opět změní vláda a s ní přijdou i jiné zákony. Ale senioři jsou hned klidnější, protože sliby se hezky poslouchají (od všech vlád bez rozdílu).

Něco podobného praktikovala sestra, jenže nechodila, pouze brečela do telefonu. Přijela s rodinkou jednou za čtvrt roku (někdy i za déle), pobrala co jen šlo a zase odjela. Když pak bylo třeba se o matku postarat, zbyla starost na mně a protože už nebylo kde brát, jezdila maximálně jednou za půl roku a pobrala všechno, co jsem matce ušetřila z důchodu ( platila si jen nájem a energie, ostatní jsem jí platila já. Jo, některé dětičky jsou šikovné . . .

Náš systém je, bohužel jen na papíře. A taky si myslím, že náš systém není nijak (natož dobře) propracovaný a funguje na principu pokus - omyl nebo od zdi - ke zdi. A hlavně, za vším je třeba hledat peníze a těch je u nás moc málo.

Klasické chování pánů řidičů autobusů. Vědí, že jich je málo, tak si to můžou dovolit. U nás se často stává, že autobusy mají zpoždění už při příjezdu (z depa?) do výchozí stanice (naposledy včera 15 minut) a pokud někde nastupuje víc lidí než jeden (s tím asi jízdní řád nepočítá), zpoždění se protahuje. Pokud se někdo z cestujících ozve, většinou místo obyčejného promiňte sklidí nepříjemný komentář.

Kam mají lidé dávat pytle s odpadem u paneláků, když jsou kontejnery narvané k prasknutí a neměly by být vedle na zemi? A co odpad, který ani nepatří do kontejnerů (nebo popelnic) a majitelé domků je natahají k panelákům? Nebo kontejner na sklo, který na sídlišti plní pravidelně provozovatel nedaleké hospody?

Recept už znám delší dobu a šátečky nebo koláčky jsou výborné. Peču na plechu vyloženém pečícím papírem.