

Kdyby si Petr Fiala dovolil vůči Miloši Zemanovi totéž, co dnes předvádí Babiš s Petrem Pavlem – pokusil se prezidenta vyškrtnout z delegace na summit NATO, odmítl s ním koordinovat zahraniční politiku, poslal ho zvlášť jiným letadlem a ještě ho po návratu veřejně označil za loutku –, voliči ANO a SPD by kvíleli o pošlapávání ústavy, státním převratu a požadovali Fialovu demisi ještě před večerními zprávami.
Jenže když to dělá Andrej, stejným lidem náhle nevadí ani to, že prezidenta...

Andrej Babiš si zřejmě spletl summit NATO s třídní fotografií a zahraniční politiku se soutěží o první lavici. Sedmnáct minut pak svým fanouškům vysvětloval, jak se údajní zahraniční lídři divili, proč tam vůbec je Petr Pavel. Jména samozřejmě žádná – zřejmě šlo o velmi diskrétní státníky, kteří existují jen v Andrejově vyprávění.
Pak ale přišel Peter Pellegrini a celé kouzlo pokazil. Ano, ostatní se české delegaci opravdu divili a dělali si poznámky. Jenže ne proto, že přijel...

Tak se nám Babišova pohádka ze summitu rozpadla rychleji než levný kufr na letišti. Tvrdil, že za českou delegací chodili zahraniční lídři a ptali se: „Proboha, proč je tady Petr Pavel?“ Jen jaksi nedokázal říct, kteří. Teď Peter Pellegrini potvrdil, že česká delegace skutečně budila údiv a vtipy – ovšem proto, že prezident seděl za premiérem jako neposlušný ministr.
Babiš tedy vzal skutečnou reakci zahraničních partnerů, otočil ji naruby a doma ji prodal...

Tak jsem zvědavá, kdy se u pana Hušbauera objeví první „administrativní nedorozumění“. Pražské ANO má totiž na lídry mimořádně šťastnou ruku. Krnáčová řešila Škodův palác a podezření z ovlivňování výběru právníků, Stuchlík před kandidaturou narychlo prodával podíl ve společnosti poskytující krátkodobé půjčky, Nacher sice vyhrál vnitrostranické referendum, ale Babiš ho jednoduše odsunul a dosadil Stuchlíka, a Prokop skončil po zapomenutých bytech a příjmech...

Tohle už není běžná politická přestřelka. Evropská žalobkyně zahájila trestní řízení a prověřováním pověřila NCOZ. Zkoumá se, kdo a proč umožnil Agrofertu znovu čerpat veřejné peníze a proč stát nevymáhá miliardy z minulosti.
Je přitom neuvěřitelné, kolik lidí stále vidí v Burešovi novodobého Robina Hooda. Co jim kdy skutečně dal? Vždy je jen krmil jejich vlastními penězi – jednou formou dávek, podruhé slev nebo předvolebních dárků – a účet jim přišel...

NATO není charita ani zahraniční klub, do kterého se platí výpalné. Je to nejdůležitější bezpečnostní pojistka, jakou Česká republika má. A funguje jen tehdy, když je důvěryhodná na obou stranách: my věříme, že nám spojenci přijdou na pomoc, a oni musejí věřit, že totéž uděláme my.
Právě v tom je český problém. Dvě procenta jsme po letech odkladů splnili v podstatě jediný rok. Následně NATO část vykázaných položek neuznalo a český výsledek za rok 2025 spadl...

Největší problém této kauzy není v tom, že Agrofert žádá o dotace. Žádají o ně tisíce podniků. Problém je, že na jedné straně stojí premiér ČR a na druhé jeho rodinné impérium, které každoročně čerpá z veřejných rozpočtů částky kolem dvou miliard korun. Mezi nimi pak stojí úřady, ministři a poslanci, kteří rozhodují o tom, zda se peníze uvolní, zda se budou vymáhat starší miliardy a jak se nastaví zákon.
Babiš tvrdí, že střet zájmů vyřešil, protože akcie odložil do nového fondu...

Bureš je jen uřvané malé děcko. Nejvíc mě fascinuje jedna věc. Andrej Babiš roky staví svou politiku na tom, že rozděluje společnost na „my“ a „oni“, útočí na novináře, soudy, opozici, neziskové organizace, Evropskou unii, a když se ozve prezident republiky s věcnou kritikou, najednou mluví o kampani a dělá ze sebe oběť.
Prezident není vládní tiskový mluvčí. Jeho úkolem není premiéra chválit, ale upozornit, když má za to, že vláda dělá chyby – zvlášť v zahraniční...

Lipoldův text je výborný, jen bych k titulku preventivně přidala cedulku „satira“. Ne proto, že by nebyla poznat, ale protože žijeme v době, kdy část lidí přečte jen nadpis, odloží zbytek článku jako zbytečný detail a z clickbaitu si do pěti minut vyrobí politický názor.
Babišův výkon je přitom krásná studie pružné diplomacie. Když bylo potřeba prezidenta na večeři nepustit, byla to zásadní část summitu, kde se „často dojedná mnohem víc“. Když tam Babiš...

Možná nebyl pan prezident na jiné večeři. Možná byl pan premiér na jiné akci. Pavel mluví o obraně, Ukrajině a bilaterálních jednáních; Babiš o Haalandovi, jídle, filmu a tom, že menu nebylo v ukrajinštině. To pak chápu, že se nepotkali v tématech – jeden byl na summitu NATO, druhý s Monike zřejmě hledal červený koberec ve Varech. 🤔
A že se prý na večeři nemluvilo o výdajích na obranu? Babiš se těžko může bavit o něčem, čemu nerozumí, zvlášť když hlavní strategická linka jeho...

Petr Macinka zřejmě zastává názor, že když Čína zadrží českého občana, nejlepší reakcí je problém co nejrychleji zmenšit slovně. Označit ho za „izolovaný případ“, nevydávat žádné varování a doufat, že se to nějak samo vysvětlí. Peking přitom zadržení Čecha zmínil současně s požadavkem na propuštění svého občana obviněného v Česku ze špionáže a české bezpečnostní složky počítají i s možností nátlaku. Jen ministr zahraničí už má pozoruhodně jasno.
Nikdo po...
26