

Pro Rusy odkojené mentalitou mongolských nájezdníků je slovo svoboda nadávkou. Důležitější je mocný chán, neboli dnes prezident. Ten a hrstka vyvolených okolo něj rozhoduje a myslí za ostatní. Tak tomu v Rusku bylo vždy

Bohužel, poklonkování a lokajskou dušičku máme v krvi, to se táhne celou naší historií od Přemyslovců, včetně stěžování si silnějším mocnostem, co je u nás špatného. Být sví, to chce hrdost, tu nemáme, zamést si před vlastním prahem, to chce statečnost, tu taky nemáme, takže se budeme dál hádat a hrát si na frajery s prázdnou kapsou, kteří jsou ve světě bráni jako věční outsideři. To asi místním strejcům vyhovuje!!!

V normálním státě by se premiér a prezident dohodli. Bohužel, v našem Absurdistanu je všechno jinak.
1