

Ale samozřejmě, že by to mohli natočit, když by si na to sehnali peníze. Jen by na to už třeba lidí nešli. Některý humor stárne. A něčemu se smějeme jen z nostalgie. Ale že by někdo něco zakazoval? A kdo? Nejsme v Rusku. Kdo z vás dá z hlavy tři současné zakázané filmy u nás?

Ještě že to není povinnost. Jezdím k Baltu do Německa. Za barákem nájezdu na dálnici a pohoda až k moři. Letos bylo největší zdržení, že jsem na jednom zúžení musel zpomalit pod 30. Asi na 5 minut. Jinak letos počasí luxus. Poslední dobou mě to Chorvatsko připadá jako taková národní sebetrýzeň.

Řekněme, že projektanti JE nebyli před 40 lety v socialismu zatíženi bruselským grýndýlem. Nejspíš to nebyli ani ekoteroristé. To byl svět ještě v pořádku (jak vždy píšou staří lidé v diskuzích na retroskupinách). Nicméně očekávali, že by se minimální hladina v horizontu 100 let neměla dostat pod určitou úroveň. A teď je už metr pod ní. Takže nějaký kloudný závěr kromě toho, že je v létě teplo, v zimě zima a v noci tma?

"Nejlepší" na tom je, že před revolucí byly názory, že nás čeká ochlazení a malá doba ledová. Takže... co když toto oteplení, je v podstatě malá doba ledová? Jen se nám ji prostě podařilo přervat produkcí. Jak někde v začátku devadesátek psal nějaký klimatolog: Až bude chtít každý Číňan vlastnit auto, tak to ta planeta přestane zvládat.

D8nů je polovina a mají cca 200 starostů mi jich máme přes 6000. A navíc, ve spoustě vesnic jsou to jen správci bez patřičných zkušeností a dovedností. Smysl těch větších celků bylo to, že tam už je tým lidí, kteří by měli vědět. Jenže to zase dojelo na to, že do těch malých neinvestovali. Ústí mělo kdysi přes 100.000 obyvatel. Dnes obce jako Trmice, Chabařovice, Chlumec byli součástí. Jenže město na ně kašlalo a pořád nebyly na seznamu. Když se pak trhal...

Nepiju už strašně dlouho. Není to o nějakém přemáhání, prostě mě to už nijak neláká. A taky jsem si odvykl poslouchat ty přemoudřelý kecy.
Co mě vždycky rozseká, je ta prvotní reakce náhodných kolemjdoucích, které znám asi tak týden typu: Ale se mnou se napiješ, že jo?
Sakra proč, co seš za Boha, že zrovna s tebou bych měl pít.

V roce 1993 světová próza druhé poloviny dvacátého století. Něco jsem četl, něco měl z vycucu. A pak přišla otázka. A co jste četl naposled. A já, pána prstenů. Učitelka byla fanynka. Takže jsme si popovídali za jedna... Ale za nás přišlo téma literatura legionářů. Dodnes si pamatuji, že každý napsal jednu knihu. Jeden snad Uf.

Jak ruské...