

Autor mluví podobně jako ostatní russáci s kterými jsem mluvil i před válkou. O veřejném prostoru v russku mluví jako o "politice", která se jich netýká. A nezastaví se před ničím. Když se jejich jménem začne zabíjet, pořád je to politika, která se jich netýká. russáky tímto nutíme převzít odpovědnost za chování jejich země i když to je možná naivní. Ale má to racionální základ. Pokud za změnu v russku nebudou krvácet oni, tak budeme my. A nebo se sovětským svazem na věčné časy.
