

Dnešní Letná nebude ani zdaleka pouze o financování veřejnoprávních médií a už vůbec ne o nějakých směšných poplatcích, nýbrž o projevu zásadního nesouhlasu s celkovým počínáním si současné mocenské kliky a a naším takto nedobrovolným směřování.

Letná nebude pouze o ohrožení nezávislosti médií, a už vůbec ne o nějakých poplatcích, nýbrž o politickém směřování stávající vládní koalice a parlamentní většiny od liberální demokracie přes autoritářství k totalitarizmu vnitrostátně a zjevnému nasměrování na Východ v politice zahraniční. To bude hlavním předmětem protestů - a nikoli pouze na Letné a rozhodně ne pouze tuto neděli.

No, tak tady už se skutečně hraje o všechno, tady končí veškerá "legrace". A největší nebezpečí aktálně nehrozí od Ruska, to se teď potácí v problémech, které na ně v důsledku války doléhají, ale od Spojených států, tedy konkrétně od Trumpa. Ten, pokud by se z celé té šlamastyky, která ho vlastně ani nezajímá a ho už vlastně jen oravuje chtěl konečně nějak vykličkovat, mohl by na tyhle "návrhy" rusákům nejen kývnout, ale i jim přislíbit, že se o to...

Požadovat mohou co chtějí, bude jim to ale "pendrek" platné. Jak už jsem psal jinde, ať se tedy všechno kontumuje, rusáci pak budou mistry světa aniž by odehráli jediný zápas. To pak mohou slavit na Rudém náměstí "o sto péru".

Už jsem to podrobněji rozvedl jinde, zde tedy toliko: Cítím za tím ducha Ivana Jirouse, který via Dáša Vokatá do Kaisera vstoupil. "Být proti všemu", jak Kaiser pronesl, není nic jiného, nežli Jirous - to mi nikdo nevymluví. No, a že se to paní Vokaté možná trochu "vymknulo z rukou"?

I přeze vše zde i jinde "učeně" rozpitvané a "zargumentované" stále mám zato, že se zde jedná o absurdní divadlo, v němž Kaiser hraje - a možná i nevědonky hlavní roli, a kde autorem scénáře i režisérem je exdružka Ivana Jirouse Dáša Vokatá. Pokud známe i třeba jen trochu postoje, chování a dílo tohoto našeho nejskalnějšího odpůrce doslova všeho, co jen zavánělo bolševikem a porovnáme s vystoupeními Kaisera z poslední doby, tak ta podobnost musí snad...

Ať je to jak je, jeho dvoudílná epopej "To byl můj život" je kronikou druhé poloviny dvacátého století a měla by být povinnou četbou na středních školách; tedy, jestli něco takového ještě existuje. A pokud by měl někdo záměr "vychovat mládež v nenávisti ke komoušům", což bych považoval za žádoucí, pak "Kde je zakopán pes".
