

Kde autor sebral ceny 400-500 tisíc za TČ voda-voda a zem-voda? Mám TČ voda-voda, TČ mě před 10 lety stálo 130 tisíc, studna 20 tisíc, vsakování bylo 2 hodiny práce bagru a pak cca týden svépomocná montáž. tepelna-cerpadla-spirala.cz Připojit čtyři hadice s vodou, elektřinu a topí se. U přítelkyně jsme dávali TČ zem-voda, TČ stálo asi 160 tisíc, vrt 130 tisíc a možná tak 30 tisíc nějaké věci okolo toho. Instalace taky svépomocí. Zase připojit...

Autor zjevně neví, o čem píše. Cena stovky tisíc? Mám už 10 let TČ voda-voda za 130 tisíc a ty ceny se moc nezměnily. Dnes už jsou TČ s invertorem, jsou o něco dražší. tepelna-cerpadla-spirala.cz Pokud jsou problémy s vodou, dá se vždycky přejít na systém zem-voda. V TČ se přenastaví minimální teplota primárního okruhu z vody (mám TČ s trubkovým výměníkem a ten jde až do 0,5 stupně) na nějakých -10 až -15 pro nemrznoucí směs. Topí se z vrtu...

Problém není až tak uhelná elektrárna, ale uhelná lobby. Pokud by uhlí vykrývalo skutečně jen období, kdy nefouká, nesvítí a ostatní zdroje nestíhají, dá se to celkem pochopit. Jenže uhlobaroni vám vysvětlí, že uhelná elektrárna musí jet stále, protože to chladnutí a roztápění jí nedělá dobře a pokud jede na minimální výkon, jede neekonomicky a kdo na to má doplácet. Pak taky potřebují uhelný důl, kde taky chtějí zaměstnávat lidi celý rok. Takže se výkon...

Nojo, technika se vyvíjí a k tomu se chytře aplikuje, co už bylo dávno vyvinuto. Nedávno si nějaký rusák zase ztěžoval, že Ukrajinci změnili kmitočty a oni na to nemají rušičky. No ale takhle funguje válka. Proč bych to nepřeladil úplně jinam, když stačí říct do výroby a šikovní kluci to zařídí. V Rusku to asi tak jednoduše nejde.

Pro nějaké desetiny procenta aut to funguje. Kdyby na biopaliva měli přejít všichni, nebude nám stačit zemědělská půda. To už si spíš dokážu představit elektroauto nabíjené z domácích solárů.
Těch mých 8 KWp na střeše zabírá 35m2 a vyrobí za rok 8 MWh elektřiny. Při spotřebě auta 20 KWh na 100 km by to dalo na 40000 km za rok. Jasně, je tam nevyřešená dlouhodobá akumulace. Ale za rok reálně najedu pod 20 tisíc km. Na jaké ploše by bylo potřeba pěstovat...

Tak samosřejmě je to závislé na tom, čím a v jakém baráku člověk topí. Kdo bere teplo z teplárny, může klidně na půl dne zavřít radiátory. Ale musí pak zohlednit dobu, za jakou se byt ohřeje. Na tohle jsem dělal termostat někdy v 90. letech. Přihříval termostatické hlavice a tu dobu dokázal spočítat. Jenže pak se změnil předpis na rozúčtování tepla, polovina podle plochy a polovina podle spotřebované energie. Celý vývoj jsem nakonec zahodil. Se zateplením...

Článek napsaný rádo by zábavně používá pojmy z fyziky pevných látek a člověk, který o tom nic neví, se v tom nutně musí ztrácet. Polovodiče A3B5, tedy místo jednoho atomu 4 mocného křemíku jeden atom galia a atom arsenu, tedy panely GaAs se skutečně používají na kosmických sondách. Tam to vzhledem k ceně dopravy dává smysl. Panely GaAs budou vždycky drahé a je nesmysl je dávat na střechu. Peroskvit měl vždycky problémy s životností, zatím co křemík je...