

Zvířata jako jeleni, divoká prasata a další mají v některých ohledech schopnosti podobné malým dětem – například reagují instinktivně, neumějí správně odhadnout nebezpečí a mohou se chovat nepředvídatelně. Proto by se při jízdě v místech, kde je kolem silnice vysoký nebo nepřehledný porost, mělo jezdit tak, jako kdyby člověk projížděl kolem mateřské školky: pomalu, opatrně a s připraveností kdykoli zastavit.

Asi takto se vytváří modla, polobůh a kult osobnosti i v demokratickém systému. Babiš vypustí nějaký pozitivně znějící návrh a automaticky je spojován s něčím dobrým. Naproti tomu armáda ministrů, náměstků a úředníků takový návrh často odmítne nebo odloží. Babiš přitom na veřejnosti téměř nikdy neříká nic negativního. A právě v tom spočívá ta vějička – pečlivě budovaný obraz jeho osobnosti, který působí uhlazeně a pozitivně, zatímco odpovědnost za...

Lidé, kteří přijdou po nás děti našich dětí, budou čelit daleko větším výzvám než my. Klimatická krize se bude s největší pravděpodobností dále prohlubovat – ať už za ni může člověk, příroda, nebo kombinace obojího. S tím budou souviset migrační vlny, rostoucí napětí mezi státy, možné války o zdroje, stárnutí populace i robotizace a automatizace, které mohou měnit trh práce a připravit část lidí o zaměstnání.
Budoucí generace tak budou řešit mnohem více problémů než my dnes. A přesto...

I kdyby se Erich von Däniken v některých svých závěrech mýlil, jeho přínos spočívá v tom, že přivedl miliony čtenářů k zájmu o historii. Svými kontroverzními názory podnítil nejen veřejnost, ale i vědeckou společnost k zamyšlení nad alternativními výklady historických událostí a motivoval k dalšímu zkoumání minulosti.

Před 50–60 lety se vedly spory o tom, zda mají hvězdy své planety a jak časté jsou takové světy ve vesmíru. Během pouhého půlstoletí se ukázalo, že planety u jiných hvězd nejsou výjimkou, ale spíše pravidlem. Dnes už dokážeme u některých exoplanet, které obíhají své mateřské hvězdy za příznivých podmínek, nejen potvrdit jejich existenci, ale také zkoumat složení jejich atmosfér.
Z tohoto vývoje vyplývá téměř nevyhnutelná úvaha. Jestliže existují...

Problém je v tom, že to ukazoval studentům ve své kanceláři. Všeobecně platí, že pokud se materiál opakovaně namáhá, vznikají únavové trhliny. Jak jsem pochopil z článku, ve své kanceláři předváděl pokusy na jednom nebo více oknech mnohokrát, až jednoho dne úchyty rámu povolily. To, že měl na svém okně vícekrát ověřeno, že nepraskne, mu dávalo jistotu, ale zároveň to byla i Achillova pata tohoto experimentu.

Co je na tom neuvěřitelného procento zásahu se podstatně zvětšuje. Na vzdálenost např.100 metrů závisí velikost mraku broků na ráži brokovnice, velikosti broků, typu náboje a použitém zahrdlení hlavně (choke). U běžné brokovnice ráže 12 se průměr rozptylu na této vzdálenosti pohybuje přibližně mezi 2 až 6 metry – s plným chokem kolem 2–3 metrů a bez zahrdlení přibližně 4–6 metrů. Je však třeba mít na paměti, že na 100 metrech už broky výrazně ztrácejí...

Rusko se zatím drží pohromadě a pravděpodobně bude ještě nějakou dobu stabilní. Z dlouhodobého hlediska však nelze vyloučit postupný kolaps na různých úrovních. Dá se to přirovnat že nejde o pacienta, který zítra zemře, ale spíš o člověka s vážnou chronickou nemocí, který díky silné vůli, zdrojům a tvrdým opatřením může dlouho fungovat – otázkou je, jak vysokou cenu za to platí a zda dokáže změnit způsob života.
7