

Mnoho povyku pro nic. Na realitě dnešních dnů se nezmění vůbec nic. Ať spáchal sebevraždu, pomohli mu na onen svět levičáci nebo pravičáci, řadovým občanům je to šuma fuk. Přemýšlejme raději co nás čeká v dnešním rozbouřeném světě díky nezodpovědným politikům nejen u nás, ale i ve světě. Stávající sucho se nás dotýká daleko více, než senzacechtiví jednotlivci.

V minulém příspěvku jsem mírnil euforii nad výkonem Plzně v pohárovém utkání s konstatováním, že se ukáže v následujícím utkání na domácí půdě jak na tom Plzeň opravdu je. A výsledek je tady. Plzeň, Jablonec, Sparta, Hradec Hrálové i poslední do pětice, prostě bída. Z tempa, ve kterém se hrají pohárové zápasy v Evropě, se naši hráči vzpamatovávají více jak týden. To je úroveň českého fotbalu.

Nevím, kolik z těch, co velebí současného prezidenta, Kupku, Němcovu a další, kteří se zastávají provokací potomků našich bývalých občanů německé národnosti, mají znalosti o vývoji Německa od roku 1872, kdy došlo ke vzniku císařství. Až v nadcházejících volbách u sousedů vyhraje AFD, budou se divit, co to v Německu způsobí. Najde se vždy dost politiků, kteří z krize ekonomiky obviní své sousedy a začnou uplatňovat nacionalismus.

Kdyby nezradil Beneše v pohnutých dnech roku 1948, bylo by vše jasné už dávno. Duševně narušený člověk po celý život, alkoholik, závislý také na jistých chemikáliích, to byl J. Masaryk. Mnoho povyku po celá desetiletí pro člověka, který se T.G. Masarykovi moc nevyvedl.

Ty mizerné výsledky jsou odrazem společnosti, ve které žijeme.
Kritická reflexe, národní hrdost jsou ty tam, hlavně když to sype. Výsledky v atletice se propadají už řadu let a nikdo z těch, kteří by na to měli upozornit, ani, jak se lidově říká, necekne. Od televizních komentátorů, přes experty (pokud ještě nějaké máme), u politiků konče.

Všem jen trochu inteligentním lidem bylo od začátku jasné, že jde především o ropu. Kdyby unesený venezuelský prezident šel na ruku Američanům, byl by z jejich pohledu vrcholný demokrat. Tak to v politice chodí.
69