

Za mých mladých let byla výbava na hory, pohorky / v ruksaku náhradní boty, rukavice, čepice, ponožky, bunda/. Dnes bych byla za úplného blbce. Ale táhne mi na devadesátku, takže nehrozí, že bych někde lezla.

Na ten den nikdy nezapomenu. Někteří kolegové si mysleli, že je to vtip, že Brežněv umřel, tak na sdělení, že umřel Brežněv se hned ptali a jak je to dál. Moje 2 kolegyňky se letěli domů převléknout, protože měli černý rolák a kalhoty. A potom ty komedie s podpisy kondolenčních listin a projevy v televizi a pod. - už nechci ani vzpomínat. Ale jak s ním praštili do toho hrobu - to byla bomba.

Kde jsou ty doby, kdy se bílé prádlo namáčelo, vymáchalo, vyvařovalo se v kotli, manžel to musel vytahovat, protože já bych to nesvedla, vypralo, vymáchalo a pověsilo a zahradu. Zářilo to do dálky. Dnes jsem vděčná za automatky, a barevné povlečení nebo deky ,protože v mém věku bych tuto práci nepřežila, ale na zahradě suším prádlo v létě pořád.

Možná přijde doba, kdy učitelé nebudou chtít učit ani za 100 tis. měsíčně.
2