Moji rodiče vzpomínali, jak šli na procházku kolem koupaliště a jak je oslovil tamní správce novinou, že byla vyhlášena měnová reforma. Veškerá jejich rodinná hotovost tenkrát stačila právě na to, že si zaplatili sezónní vstupenku na plovárnu. A bylo to.

Naši ani nikdy potom neoplývali penězi, většinou je vráželi do knížek.

Připomnělo mi to jedno krásné odpoledne, kdy jsme hráli Monopoly, a zatímco jsme se zavášnili do hry, naše štěňátko v předsíni uhryzalo naší elegantní švagrové všechny pásky na jejích sandálkách.

Budoucí tchán Major?

Major nebylo jméno. Byl tak oslovován, ale šlo o vojenskou hodnost.

Anna, bez Anny, vidím Annu, mluvím o Anně atd. Čeština je otloukánek.

Magie Chandlerova světa je v jazyku. V popisech a dialozích.

Kéž se s něčím podobným setkám i u českých autorů.

Kdo nedokáže na první pohled odlišit holubinku /kteroukoli/ od muchomůrky /kterékoli/, ať radši sedí doma.

Mým favoritem je turecký herec Burak Ozcivit.

Ta kresba je příšerná.

Která z nich je třicátnice?

Moje maminka tomuhle jídlu říkávala třesenec.

Já mám už dlouho svůj tip na Bonda: Je to turecký herec Burak Ozcivit.

Tahle metoda krájení pomocí niti se týká knedlíků čerstvě vyndaných z vody, kde se vařily.