Čert ví, co se této generaci, která v těchto letech umírá, honí hlavou ... Já s mojí sestrou jsme dopadli podobně. Otec si před smrtí nějak vůbec nevšiml, že sestra mu poslední tři roky dennodenně asistovala, uklízela, vařila. Ano, bydlela 15 km daleko, takže dopoledne musela pracovat a večer musela jet domů také trochu pobýt se svojí rodinou. Já jsem si to vydědění zasloužil víc. Bydlel jsem 150 km daleko, takže jsem si jen občas vybral volno a třeba ty...
Když máte vypečené potomky tak je nejlepší vše v uvozovkách projíst a prostě probendit ať zbyde kulové,píšu z vlastní zkušenosti, samozřejmě je otázka jestli to stihnem probendit,to nás ovšem nemusí trápit když budeme v urně🥸
Dcery akceptovaly vydedeni?¿ Soudni komisar/notar pri neprokazani zakonneho (ne jen toho obecneho duvodu v NOZu uvedenem) maji narok na 1/4 sveho zakonneho podilu a bratr ma narok na svuj podil ze zbytku dedictvi snizenem o dar utulku. Sestry bude muset vyplatit bud on nebo utulek. Uff, danaiske dedictvi.
O vydědění dětí musí rozhodnout soud, pokud vydědění bude v závěti vyděděný u soudu rozporovat. Polopaticky. V závěti bude vydědění vysvětleno tak, že ho dcery nenavštěvovaly ač příčinou proč k němu nechodily bylo, že jim stále jen nadával, křičel na ně a urážel je.
To tak jednoho dne přijde v útulku pudl za vlčákem a řekne mu: Kámo, nerozumím všem slovům co lidi říkají, protože nás strategicky schválně učí jen ty jejich základní fráze lehni a sedni, ale z jejich rozhovoru jsem pochopil, že jsme milionáři.
Omlouvám se, pokud se pletu, ale troufám si říct, že většinu času trávil právě se svým čtyřnohým kamarádem. Ten mu pomáhal zahnat samotu a nahrazoval mu lásku, kterou mu jeho dcery pravděpodobně neprojevovaly.
Ostatně, každý má právo dělat si se svými penězi, co chce.
627