Dcery akceptovaly vydedeni?¿ Soudni komisar/notar pri neprokazani zakonneho (ne jen toho obecneho duvodu v NOZu uvedenem) maji narok na 1/4 sveho zakonneho podilu a bratr ma narok na svuj podil ze zbytku dedictvi snizenem o dar utulku. Sestry bude muset vyplatit bud on nebo utulek. Uff, danaiske dedictvi.
O vydědění dětí musí rozhodnout soud, pokud vydědění bude v závěti vyděděný u soudu rozporovat. Polopaticky. V závěti bude vydědění vysvětleno tak, že ho dcery nenavštěvovaly ač příčinou proč k němu nechodily bylo, že jim stále jen nadával, křičel na ně a urážel je.
Mimochodem - vlastní syn/dcera je ze zákona neopomenutelným dědicem, který má i v případě vydědění právo na osm procent majetku zemřelého rodiče. Lze se v takovém případě i soudit. Při té příležitosti je v některých případech možné doložit, proč potomek nejevil o svého rodiče za jeho života zájem - mohl být zaneprázdněn pracovně, péčí o rodinu, mohl být i nemocný, neb mimo republiku či na jejím druhém konci...
Ze špatných vztahů mezi dětmi a rodiči nelze jednoznačně vinit pouze děti...
Pokud se neprokáže zákonný důvod vydědění, potomek má právo na svůj povinný díl.
Pokud tedy zůstavitel odkázal celé tři miliony psímu útulku, ale vydědění obou dcer bude neplatné, vzniká:
dcera 1 → nárok 250 000 Kč
dcera 2 → nárok 250 000 Kč
syn → nárok 250 000 Kč...
Ze zákona jsou děti neopomíjitelný dědic. Ať jsou vztahy v rodině jakékoliv. Když pán za života odkázal peníze útulku, synovi zbytek a dcerám nic a sepsal to u notáře a právníka vyrovnání dědictví, tak dcery mají smůlu. Možná se dohodnou s bratrem, možná ne. Co bylo za vztahy v rodině nevíme. Je to jejich věc.
Není co řešit, dcery s tím souhlasí a pokud vydědění neproběhlo právní cestou (soudně) mají nárok na zákonný podíl.
Nevíme jak se k němu dcery chovaly a taky nevíme jak se choval on k nim.
51