My jsme měli doma daleko tvrdší režim,ale po škole jsme lítali po venku,pak pomáhali doma,úkoly,učení. Ve škole jsme museli sedět s rukama za zády a hlásit se,žádné mobily nebyly a přesto tenhle docela tvrdý život žáka na psychiatrii nebo u psychologa neskončil nikdo. Čerstvý vzduch ,práce ,zábava a bylo to v pohodě,i když jsme si kolikrát mysleli jak nám rodiče,učitelé ubližují. Vyrostla z nás odolná generace a žijeme z toho dodnes

.Dneska se bohužel z... Zobrazit vše

Ani se nedivim, kdyz vidim jejich rodice...

Jak dlouho si ještě budem hrát na to, že rákoska neřešila problémy víc a rychleji než psycholog? 🙂 Sporný obsah

Říká se, že děti chtějí svět takový, jaký by měl být. Proto existují pohádky pro děti, které je zklidňují tím, že dobro zvítězí nad zlem a zlo je potrestáno.

Děti jsou citlivé na lidskou nevraživost, zlobu, lhaní, podvody, sprosté chování, protože se s takovými vlastnostmi nerodí.

Na na totéž jsou citliví i mnozí dospělí, kteří k tomu nebyly vychováváni.

Jenže v naší společnosti za posledních 12 let právě toho v české... Zobrazit vše

Nelítají po ulici , někteří nesportují , sedí doma s pohledem do mobilu. To bych měl depku taky .

Psychickou nepohodu se svou dospívající dcerou řešila také Hana z Prahy. Společně vybraly psychologa, za kterým pravidelně docházela. „Jejich generace to bere normálně, ne jako stigma. To se mi líbí, myslím, že budou psychicky zdravější než my,“ myslí si.

Paní Hana očividně také potřebuje odbornou pomoc. S největší pravděpodobností za potíže své dcery může právě její "výchova". Praha, no...

Strašná čísla. Ale poděkujme rodičům, kteří na ně kašlou.

S hrůzou jsem zjistil, že podle všeho jsou naše děti jedny z mála v obou třídách, kde mají na mobilech FamilyLink a nějaká pravidla a omezení času apod. U staršího dítěte ve třidě je většina dětí (kromě jen asi 5) z rozvedených rodin a pendlují nejen mezi rodiči, ale jsou doma samy, někdy i o víkendech, protože matka nebo otec je někde s přítelem, přítelkyní, děti na tiktoku. Babičky jsou v práci... Zobrazit vše

Výborný článek, díky za něj. Dnešní děti a dospívající nejsou žádné "sněhové vločky". Nesou důsledky trvale se zhoršujícího stavu společnosti, která se čím dál víc orientuje jen na peníze, a obětovala jim všechno ostatní. K tomu pár historických traumat - světové války, invaze SSSR... A jsme tam, kde jsme.

Za mě má na tom lví podíl ten moderní způsob výchovy. Od mala se dětem ve všem ustupuje, nesmí se jim nic říct, aby náhodou neměly trauma. Pak přijdou první problémy a setkání s tvrdou realitou všechno se to hroutí a to jen proto, že nejsou připravováni na to, že život je i o neúspěších a že ta realita není tak růžová v jaké jsou vychováváni.

Není se čemu divit. Stav světa i naší společnosti nahání čím dál víc strachu a úzkosti. Rozebírat jednotlivé faktory je sysifovský úkol. Snad jedině se zmínit o informacích, které o něm dostáváme, tedy i děti. Jsou naprosto převážně negativní. A je jich moc. Ale žádný rozbor, žádná opatření náš svět kouzelným proutkem nezmění.

Pomoc psychologů je namístě, ale řeší už jen následky. Bylo by třeba se zamyslet nad možnou prevencí. A tou je, jak to vidím já, vybudovat v dětech... Zobrazit vše

Zásadní zhoršení nastalo v době uzavírek za covidu. Což speciálně u dětí nemělo žádné racionální zdůvodnění. A ve státech, kde to neudělali, mají tyto problémy v daleko menší míře.

Ale prarodiče a často i rodiče těchto dětí znovu zvolili toho samého lháře a podvodníka, který svým diletantstvím způsobil nejvíc problémů s popsanými následky.

Hnus po všech stránkách.

Autorka úplně opomněla dva faktory, o kterých se článek nijak nezmiňuje.

1. Pokud se děti ve škole zeptáte, jestli mají deprese, 9 z 10 odpoví, že ano. Proč by taky odpovídaly jinak, že?
2. Výrazný dopad moderní "respektující" výchovy, kdy jsou dětem v rodině umeteny naprosto všechny cestičky a plněna všechna jejich i nevyslovená přání, takže při prvním setkání se sebemenším problémem se hroutí .hroutí.