Je to nějaké nekonzistentní. Paní je v invalidním důchodu a nemůže pracovat, proto zařizuje sbírku. Načež se dozvídáme, že chce pracovat pro charitu jako dobrovolník...

Autorka úplně opomněla dva faktory, o kterých se článek nijak nezmiňuje.

1. Pokud se děti ve škole zeptáte, jestli mají deprese, 9 z 10 odpoví, že ano. Proč by taky odpovídaly jinak, že?
2. Výrazný dopad moderní "respektující" výchovy, kdy jsou dětem v rodině umeteny naprosto všechny cestičky a plněna všechna jejich i nevyslovená přání, takže při prvním setkání se sebemenším problémem se hroutí .hroutí.

Autorka předvedla smršť nepravd, polopravd a smyšlenek, kterých je tolik, že není prostor je všechny vyvracet.

Pěkný článek, díky autorovi.

Pseudofilozofický traktát, který zapomíná na to hlavní. Že nejsou "politici" a "my". Že politici nejsou nic jiného, než reprezentativní vzorek naší společnosti. Že přesně tak bychom se chovali my sami, pokud bychom se ocitli na jejich místě. Bohužel předpokládám, že autorka má tu zpupnost tvrdit, že ona by se chovala jinak.

Ještě je nenapadlo, že jsou na druhé straně placaté Země?

Další autorčin blábol, kdy opět"narazila' na něco... Dodatečných 15 minut spánku nic a nikoho neničí a s mozkem to neudělá už vůbec nic.

Je zajímavé, že i přesto, že autorka slušného může má, všichni ostatní podle ní nestojí za nic. Nezaráží jí samotnou její vlastní divná logika? Ona ta její "sociální bublina" taky asi nebude úplně normální.

Autorka už je snad posedlá obsesí kritizovat na českém porodnictví naprosto všechno.

Při své tirádě se bohužel dopouští až komicky absurdních argumentaci. Prý je špatně, když se kvalita porodnické péče počítá podle toho, zda matka a dítě přežijí a ne podle poskytnutého komfortu. Pro příčetného člověka právě zdraví a život jsou nejvyšší prioritou. Pokud ovšem chce autorka dávat na první místo komfort za cenu života a zdraví, měla by to říci otevřeně. Toho se ale patrně neodváží.

Tleskám autorce a podepisuji každé slovo.

Tam není co prověřovat.

Samozřejmě že diplom nemůže zajistit slušný příjem v době, kdy je snaha o to, aby 60% populace měla vystudovanou VŠ. Za první republiky, kdy maturitu mělo jen 10% populace, byla už sama maturita slušným existenčním zajištěním. Dnes, kdy má mít VŠ vystudovanou většina popravě, velká část z nich v částečně nebo zcela nesmyslných oborech, nikdo příčetný nemůže předpokládat, že mu diplom k něčemu pomůže.