Koukám Nové Mlýny v okurkové sezóně nahradily české učitelky na Jadranu sežrané žralokem. Pravda je, že fosforem atd. nadopované bahno by po vypuštění zadělalo na rychle rostoucí divočinu. Ovšem i s miliardami komárů, kteří v teplých měsících učiní okolní obce neobyvatelnými. To i proto, že tamní komáři už teď přenáší smrtelné tropické choroby.
A tak, když už tam ty přehrady jsou, měly by zůstat. Ale s tím, že se k nim začne společnost vodohospodářsky...
Typicky české handrkování - jeden "hot" a druhý "čehí". Směrodatným by mělo být v těchto případech především doporučení hydrologů. Vodu bychom měli konečně začít zadržovat v krajině tak, jak tomu bývalo dříve - mj. důraznou péčí o půdní fond z hlediska lesnického či zemědělského obdělávání polí, výstavbou poldrů a záchytných nádrží-rybníků a především omezením současného trendu výstavby betonových a asfaltových ploch na "zelené louce", z nichž je voda...
Pokud se tato nadrz chova jako splaskova tedy ze shromazduje vse z hornich nadrzi. Jine reseni rozumne neni nez sanace. Na mnohych jinych nadrzich toto reseni pomohlo a je klid. Odpurci by si meli uvedomit ze vse co reka nese v takovych nadrzich uklada proto se neni co divit kazdorocni rozvoj sinic. Ano je faktem ze neco pojde diky vypusteni ale je treba na druhou stranu rovnice dat prinos po sanaci.
Zaměřil bych se na okysličování vody pomocí provzdušňovacích věží, podobně jako je tento systém využíván na Brněnské přehradě (Prýglu). Toto opatření může přispět ke zlepšení kvality vody a pomoci omezit rozvoj sinic.
Možná by tedy měli vodohospodáři přijít s nějakým lepším řešením, a ne se jen děsit.
51