Nevím jak kde, u nás už se boty do rakve nedávají. Kdo vysloveně chce, si připlatí.
Ale aby se někdo vrtal i v tom, jaké materiálové složení má mít oděv zemřelého, to už je trochu moc. Co zemřelé onkologicky nemocné, ty budeme pochovávat bez paruky, protože je syntetická? Někomu už dokonale hrabe, když si myslí, že bude rozhodovat už úplně o všem...

Např. co se týká toho návrhu aby při kremaci nebyly v rakvi boty to mi přijde poměrěně fér. Dřív se nebožtíkům šily rubáše. Z plátna. Asi by to taky šlo.
Při kremaci mi požadavek na přírodní materiály přijde naprosto opodstatněný - Chcete pro nebožtíka kremaci? Dobrá, ale musí být v dřevěné rakvi, vevnitř budou jen přírodní materiály a bude bez bot.
a teď se zeptám, v čem by byl problém, pokud by tělo do pece šlo v jakémsi bavlněném obalu, bez bot, bez oblečení? Jako kdo by nesouhlasil? Mně by to nevadilo a nemyslím že někomu ano, před kremací by se tělo svléklo, vložilo do speciálního vaku třeba z bavlny, nebo nevím, jistě by vědcové něco vymysleli a takto by se vložilo na dřevěném podnosu do pece. Čisté, bez zybtečných emisí...co?
Jedno z někdejších narizeni císaře Josefa II. zavedlo vysypavaci rakve k opakovanému použití.
Neboztika v ni odnesli na hřbitov a do hrobu uložili přes sklopné dno, rakev pak zase odnesli k novému použití. Šetřilo se tak dřevo.
Bylo též možné pohrbivat v platenych pytlích.
Nihil novi sub sole.
Namísto pálení těl bychom se měli spíše začít zabývat jejich povinným průmyslovým zpracováním v bioplynových stanicích.
Nemělo by být problémem vytvořit v bioplynových stanicích pietní místnosti, ve kterých se mohou pozůstalí rozloučit se zemřelým, jehož tělo poslouží ke klimaticky udržitelné výrobě tolik potřebného plynu.
Pohřeb fermentací (odborně přirozená organická redukce, humánní kompostování neboli terramace) je inovativní, ekologická metoda pohřbívání, při které se lidské tělo během zhruba 30 až 40 dnů přirozeně transformuje na úrodnou půdu.
To by mohla být udržitelná budoucnost.
Krematoria se snaží pravidla změnit. Šéfka Komory pohřebnictví o tom v průběhu letošního roku několikrát jednala s Ministerstvem životního prostředí i s Úřadem vlády.
Navrhovala řešení, která by podle ní vzduchu kolem krematorií ulevila více než častější měření škodlivin. Například to, aby se při kremaci upřednostňovaly přírodní materiály oděvu zemřelých namísto syntetických tkanin, či aby nebožtík neměl v rakvi při žehu boty. Dalším z návrhů sektoru...

Cožpak není možné dát nebožtíka do rakve nahého a přikrýt ho až ke krku dekou, aby ho mohli před kremací blízcí naposled vidět, potom mu vytrhat plomby a vyndat ke spálení z rakve? Rakev a deka by se mohly použít vícekrát. Emoce musí jít stranou.
Seriová výroba je vždy levnější než kusová na zakázku. Takže doporučuji nebožtíky pohřbívat ve lněných prostěradlech do mělké rýhy v zemi, až když se jich nahromadí alespoň 50 kusů. Navíc budou v hloubce, kam si pro ně bez problémů sáhnou kořeny stromů. Vzniknou tak ve velkých honech krásné remízky, po kterých ekologové tak touží. Bagr stojí tak tisícovku na hodinu/50 nebožtíky, sazenice doubku 17 Kč a máte pohřeb za dvě stovky + prostěradlo.
Nehlaste se všichni.