Kritika školství a čtenářské gramotnosti
Diskuze se zaměřují na problémy s porozuměním textu u mladých i dospělých, vliv technologií a sociálních sítí na schopnost soustředění a roli školství a rodiny v rozvoji čtenářské gramotnosti.
Mám podezření, že je to takhle už nastaveno ve většině světa a tedy mnoha lidmi považováno za normální. Prezident Trump přiznal, že čte jen noviny a v těch obvykle jen články o něm. Premiér Babiš děsivě pohořel v poměrně základních otázkách na škole a vůbec se za to nestyděl. Naopak jsem slyšela dost (nejen) mladých lidí říct s jistou mírou hrdosti, že za celý život nepřečetli jedinou knížku. Nevinila bych z toho výhradně školství, protože jak známo, mladí...
To se netýká zdaleka jen mladých. Asi deset let dozadu jsem si o víkendech dodělával maturitu. Bylo nás ve třídě patnáct ve věkovém rozpětí 20 - 43 let kdy já byl nejstarší. A největším strašákem maturitní zkoušky pro většinu spolužáků nebyly odborné předměty nebo cizí jazyk, ale didaktický test z češtiny, kde různé otázky na porozumění textu mimochodem jsou a zároveň se mu pro složení zkoušky nelze vyhnout. A přípravě na něj bylo také po celé tři roky...
Už třicet let ve školách bijeme na poplach a nikdo neposlouchá. A čím víc Shakespearových her vyjde ve formě komiksu, tím to bude horší. Tisíce zjednodušených verzí děl doprovázených lživou a líbivou reklamou, která by měla být trestná, stávající situaci nevyřeší. Pracovní sešity ve školách na prvním stupni jsou jednou ze zásadních cest do pekel. Nikdy nepochopím krátkozrakost učitelek, které je vychvalují do nebes.
Pokud nepochopím pracovní nebo pojistnou...
Nedivím se a nejsem asi sama. Zatímco my jsme četli hodně, i povinně ve škole, doma v TV dva programy, na jednom nic a na druhém sport či válka, bylo to jediné, čemu se věnovat po večerech či v deštivém odpoledni... A musím říci, že mě to i bavilo. Dnešní děti mají mobily, tablety, notebooky, ale vytvořily si svůj "jazyk", nějaký paskvil, rodný ČJ jim často moc neříká, neprojdou ani u maturity z rodného jazyka, zatímco studují AJ, NJ, francoužštinu apod...
Nekdy mene, znamena vice. Skola zaklad zivota?¿Bejvavalo. Dnes frci neco jineho. Pani Frgalova to nize vyjadrila fakticky - takovy je real. Prapocatek je v rodine. Komunikace se vytraci. Pravdepodobne vetsina znas vidi uz i prdole, jak v restauraci ma pred svym talirem tablet s jakousi animaci (nejlepe ve svahilstine.) Nicmene i male deti jsou jako "houba" a nasaji do sebe temer cokoliv, pokud je clovek (rodic/prarodic ci ucitel) umi zaujmout. Dam nazorny...
Je to v přístupu, častokrát v něm. Děti, co mají zájem dělat něco víc i ve svém volném čase, zpravidla nemají takový problém se rozvíjet v různých činnostech a to nejen v tom čtení. Nechat dítě celý den na mobilu je také nezdravé a zásadním pochybením rodičů.
Neumí se soustředit, sociální sítě a všechny tyhle věci jsou postavené na jednoduchosti výkřiku: divejte se, kupujte to, dělejte to, smějte se, ...nic složitého.
Takze ze nerozumí větě rozvité se nedivím, kdysi jsem vídávala v MHD mladé lidi s knížkou v ruce, četli si, teď scrolluji tiktok nebo FB.
Základ je v rodině ne ve škole.Nikdy jsem neřekl dětem teď nemám čas.Ať si každý rodič uvědomí že pořídit si dítě znamená věnovat se mu a vychovávat ne škola.
Někteří šílení lidé chtějí udělat dva cizí jazyky povinné pro všechny děti na ZŠ, ale nechají situaci, kdy čtvrtina dětí nerozlouskne jednu českou větu. Pedagogické školy byly hluboce kontaminovány škodlivými jedinci šířícími absurdní extrémní ideologii, asertivní léčba podstaty problémů je nezbytná.
V češtině jde i o věci jako analýza vět, vztahy mezi větnými členy, mezi hlavními a vedlejšími větami. Tato část hodin češtiny je podstatou...
Problém je v technologiích, sociálních sítích a všude na děti vyskakují videa, reklamy. Děti žijí v digitálním světě plným videí. A kdo ten svět dětem vytvořil. Předchozí generace.
U dětí nejde pouze o snížení kvality čtení a porozumění textům. Žáci v podstatě ztrácí všeobecný přehled napříč předměty, množství kdysi základních informací jako například vyjmenování sousedních zemí a jejich hlavních měst je pro ně skutečně oříšek, natož aby věděli, jaké turistické atrakce v těchto zemích mohou navštívit. Po návratu z prázdnin nejsou často schopni odpovědět na otázku, v jakém evropském městě trávili s rodiči týden dovolenou. O úrovni...
Tak se do budoucna bude hodit bankovním i nebankovním domům pro udělování hypoték a půjček. A taky zaměstnavatelům při podpisech pracovních smluv. Skvělé.
289