Kdysi jsem zažila něco podobného. 5 týdnů stará plně kojená dcera se nakazila od sourozence chřipkou a skončila na JIP. Přestože jsem sebou měla patřičné dokumenty od lékařky, že je dcera plně kojená, dostala jsem zákaz tam s dcerou být. Směla jsem přijít pouze o návštěvních hodinách. Dcera byla usměvavé dítě, od narození ani jednou neplakala.
Při další návštěvě jdu od výtahu a slyším šílený pláč dítěte. Bylo mi ho tak líto. Jenže po vpuštění dovnitř...
Mít v pokoji na takovém oddělaní kufr před lůžkem je honě hloupé, stejně jako přes zákaz používat mobil. Argument, že přítomnost rodičů u dítěte je podmíněno vybavenosti zdravotnického zařízení je logický. Co ovšem logické není, že ve 21. století nemá nemocnice potřebnou vybavenost povinně.
Kdyby chtěl každý rodič přenocovat v nemocnici se svým dítětem, tak to nejsou nemocnice, ale hotely. Tím spíš, že každé dítě má rodiče dva, přičemž každý z nich má svá, stejná, práva. Tedy každý z nich může požadovat přespání s dítětem. Zakázal bych takovéhle výmysly úplně. Pokud ta přítomnost rodiče skutečně není nějak medicínsky opodstatněná, tak není nejmenší důvod, aby rodiče komplikovali už tak složitou práci doktorů v nemocnicích. Tím spíš, když...
Byla jsem měsíc ubytována na pokoji pro matky na novorozenecké JIP. A jsem vděčná, že takový pokoj tam byl. Kdyby tam nebyl, byla bych ubytována v ubytovně přes cestu. Nikdy by mě nenapadlo zaclánět na JIPu u postýlky či inkubátoru mého dítěte. Mohla jsem za dítětem přes den a i to jsem si dávala pozor, abych nepřekážela a ani se příliš nezajímala o další děti na JIP, očumování taky nikdo nemá rád. Je to tam samý přístroj, pípání, občas chaos a běhání...
JIP není hotel.
Jen poznámka - "Obecné soudy konstatovaly, že pobyt a přespávání jiných osob na JIRP není možné". Toto není zcela přesné. Soudy jen daly za pravdu zřizovateli zdrav. zařízení, primáři a vrchní sestře, že jejich vnitřní řád je platný, ten to totiž zakazuje.
A je to tak dobře, i když se to může při povrchním pohledu zdát nelidské.
Když byl malý (4 týdny) na JIP, tak já byla na dětském oddělení a pokaždé co se malý vzbudil pro mně sestřičky přišly a ještě s omluvou mě budili. Nikdy by mě nenapadlo tam chtít spát, už tak je tam málo místa a nedej bože něco se stát, kam by se "vešel" personál aby mi zachránil syna?
Velmi sobecký přístup této matky. Zvláště když používala mobil a omezovala prostor zdravotnímu personálu.
616