Mnoho komentářů poukazuje na to, že vzestup AfD je reakcí na dlouhodobou nespokojenost voličů s politikou tradičních stran, které ignorovaly problémy obyčejných lidí, jako jsou migrace, drahé energie a nezaměstnanost. Podpora AfD je také vnímána jako reakce na neúspěšnou migrační politiku Německa, zejména politiky Angely Merkelové.

Mnoho komentářů vyjadřuje obavy, že rostoucí podpora AfD v Německu ohrožuje demokratické hodnoty a stabilitu v Evropě. Někteří komentátoři srovnávají současnou situaci s historickými událostmi, jako je nástup NSDAP v roce 1933, a varují před možnými důsledky návratu k extrémně pravicovým ideologiím.

Diskutující často zmiňují, že Babiš opakovaně mění své názory a sliby, což vede k nedůvěře v jeho prohlášení ohledně politických ambicí.

AfD je často vnímána jako strana, která se staví proti současnému politickému establishmentu. Její podpora je viděna jako výraz nespokojenosti s tradičními politickými strukturami a touhou po změně. Komentáře také srovnávají AfD s českou stranou SPD, zejména v kontextu jejich postojů k migraci a proruské orientaci.

Komentáře naznačují, že Babišova motivace ke kandidatuře na prezidenta je získání imunity, aby se vyhnul právním problémům spojeným s jeho minulostí.