Tak tahle smutná zpráva mě dost zasáhla. Chodil jsem totiž s Janem Hrabětou do třídy v obecné škole v pražských Dejvicích a jako 3 kamarádi jsme si u nás doma často hráli. Ještě dodnes máme kuchařku "Sandtnerku", kde jsou na zadním volném listě napsána naše jména : Voříšek, Lukáš, Hraběta.
Jako herce u Cimrmanů jsem ho obdivoval, ale nenašel jsem příležitost s ním promluvit a zavzpomínat na dětství. Čest jeho památce!
Není pro muže hanbou, když zde, v místě věčného mrazu, uroní kroupu.
Nechť tedy do rachotu našich slzí zazní naše sokolské „Nazdar!“
673