To je věta máme se moc dobře z prosklené kanceláře v Praglu.
Logicky už se mít nemůžeme.
Tak ať se jede podívat do vyloučených lokalitách kalit a v sousedství bydlící normální lidi.
Bordel, všechno poničené , válející a žebrající individua, bojíte se poslat děti samotné.
Ale panni chytrá - máme se moc dobře.
Ať vystrčí hlavu z pozadí a rozhledne se kolem sebe.
Tak jsem si tady přečetl pár komentářů, v nichž téměř všichni kňučí. Typičtí Čecháčci. Ta paní má pravdu, většina lidí tady se má velmi dobře, stačí se rozhlédnout kolem sebe. A pokud se někdo nemá dobře, tak si za to většinou může sám.
ČR by opravdu mohla být skvělým místem pro život, jen s jinými vládami. Infastruktura v katastrofálním stavu, extrémně vysoké životní náklady vůči směšným mzdám (zatím s výjimkou veřejné dopravy) a stále vysoká míra korupce. Zbytečná lokální měna.
Nejde o to, že se to zlepší hned. Nezlepší. Problém je v tom, že za ta desetiletí není vidět prakticky žádný vývoj. Vlády nemají žádný skutečný program ani dlouhdobou vizi. Jedině se vymezovat proti vládě současné a uplácet...
Klasická manažerka na obláčku co nedohlédnre ani o dvě pozice níže. A tak omílá bláboly. Třetina domácností žije z ruky do huby a nemá na mimořádný výdaj jako je koupě pračky nebo ledničky. Jak se maj lidi dobře vidím ve třídě mé dcery. Škola v přírodě a musí se spojit dvě někdy i 3 třídy aby se to vůbec vyplatilo. Protože polovina až dvě třetiny rodičů nemají peníze na to to dětem zaplatit - většinou tak 5-6k. Když firmy tahají cizí pracovníky daj jim...
„Problém Čechů? Máme se moc dobře.“
Tohle není odvážná diagnóza české společnosti. Je to až překvapivě pohodlný pohled člověka z vrcholového managementu na lidi pod sebou.
Když zaměstnanci nechtějí změnu, nabízí se totiž dvě vysvětlení.
Buď se „mají moc dobře a nic je nenutí na sobě pracovat“.
Anebo už zažili dost firemních „transformací“, restrukturalizací, optimalizací a revolucí, při kterých dostali více práce, více kontroly a více...
Pět tisíc zaměstnanců neviditelné firmy? To mi připomíná dobu po puči v 89. kdy poradenské firmy ze “západu” nás ve firmách učily, jak hospodařit atd. Pro některé účty za poradenství byly ranou z milosti. No a kritika do našich řad? Že nejsme ochotni pracovat do úmoru, snažit se atd.? Protože víme, že tudy cesta nevede, protože denně vidíme, že se dá lépe uživit jinak, než prací 🙁
Máme se dobře a paní Součkové je to málo. Ona totiž soutěži s celým světem. Něco mi říká, že ona je tu od toho, aby z lidí dostala víc. Už jsem vyrostl z toho dělat víc za děkuju, zatím co vedení se plácá po zádech a rozdává odměny. Hádám, že těch, co to takhle cítí, je hodně. A třeba jsou i v SAPu.
Je ta ženská normální? Z pohledu top manažerky pohybující se v IT a vysokém businessu vycházela z dat a globálních statistik. Ale z pohledu komunikace a empatie k lidem, kteří poctivě manuálně pracují a dohání je drahota, ten výrok přestřelila a trefila vedle.Lidé, kteří každý den vstávají do náročné práce, řeší účty za elektřinu, hypotéky nebo drahé jídlo, nepotřebují kázat o tom, že se mají „moc dobře“, jen proto, že podle nějakého globálního indexu...
Typický člověk žijící v bublině. Tvrdit, že “největší problém je rezistence lidí a to, jak je probrat, aby chtěli víc", svědčí spíše o vymytém mozku, než zdravém rozumu. A tvrdit, že se máme vlastně zle, protože se máme dobře to je filozofie, ze které by si sedl na zadek i Platón. Holt každý člověk vidi štěstí v něčem jiném.
Paní Součková ať mluví sama za sebe a ne o druhých.
339