I když zmiňujete špatnou dostupnost bydlení za socialismu, přece jen by bylo lépe vypovídající, kdybyste připravili to porovnání jinak: kolik si domácnost mohla tehdy a může dnes těch "variabilních" statků pořídit z toho, co z příjmu zbylo po uhrazení "fixu", tj. najmu a energií.

Ono by bylo korektní nejprve odečíst náklady na životní potřeby, tedy bydlení, teplo, voda. Pak z dnešních mezd odečíst náklady, které tehdy nebyly, nebo byly zásadně nízké (doprava do zaměstnání), zohlednit i čas a intenzitu práce, podíl důchodového věku a pak teprve porovnávat.
Nemuzete srovnavat pouze ceny zbozi v obchodech, to je zavadejici. Je to jen cast zivotnich nakladu. Musite porovnavat celkovy zpusob zivota a celkove zivotni naklady, danove zatizeni, ceny ostatnich beznych nebo nutnych nakladu, tedy energie, naklady na bydleni, naklady na permanentni zmeny posahancu z EU, vcetne zmen vytapeni, dovolene (tehdy podnikove), na leky, na skolu, na detske tabory, na detske obleceni, na sportovni pomucky, pojistky, vse...
Několik zásadních slabin téhle propagany - díky naprosto rozdílnému zdanění tehdejší a dnešní hrubé mzdy se tu porovnává meloun s cibulí. A to by platilo i u porovnávání čistých mezd - kupní síla jde totiž relevantně poměřovat teprve až po odečtení mandatorních/nutných výdajů. A to se už kleptokratům do krámu moc nehodí 😀
Vy tu počítáte samé drobné, ale dle mého je mnohem důležitější kolik stojí bydlení než rohlíky nebo televize. Stavební pozemek, který jsme koupili v roce 1981 za tři výplaty, dnes stojí skoro tři miliony a dům který jsme na něm postavili za cca 80 - 90 výplat, byl nedávno odhadnut na téměř 10 milionů. Takže kdo nedělá zrovna ředitele banky nebo nepočítá životní úroveň podle ceny másla se zase tak moc lépe nemá. Mimochodem na dům jsme dostali bezúročnou...
Bydlení, el. energie a další životně resp. existenčně nutné položky byly za hubičku. Za kvalitní vícepokojový kvartýr jsem platil malý zlomek mé tehdejší předlistopadové mzdy (cca jednu desetinu), elektřina byla za pár haléřů a vodu jsem nebral na zřetel, ta byla pod mojí haléřovou rozlišovací schopností. Kvalitní točené pivo v hospodě, kde žádný prikázčik nezakazoval kouření, stálo jednu korunu a sedmdesát haléřů, hospody byly denně narvané do posledního...
To je sice krásné, že si v průměru mohou lidé koupit dvakrát tolik. Ale nic to neříká jak je to s mediánem a jak je to se základními potřebami pro život. Voda, topení, elproud, plyn, bydlení, nájem a další věci potřebné pro život. Televize nebo auta se nenajím. O kvalitě netřeba ani mluvit. Jen jako příklad: jogurt přirozeně zrající ve skleněném obale s 3,5% tuku , 250ml bez přidaných sračiček za 1,10Kčs. Dnes s 1,2%tuku, 120ml, plněný do plastu s...
Takto nelze počítat. Bydlení dnes zahrne 80 procent platu. Těch 20 máte na to ostatní, potraviny, doprava, léky, zubař, telefon, internet, oblečení, pojištění,nepředvídatelné výdaje. Plat 28 tisíc, bydlení 20 tisíc, zbývá 8 tisíc.
Jasně, ukazovat cenu telky je jedna věc, ale napsat na férovku že v 89 roce po zaplacení energií a bydlení a dojíždění do práce hromadnou dopravou zůstalo člověku v ruce 80% vejplaty je věc druhá. V tu chvíli ten poměr cen je najednou jide.
Tak nějak jste zapomněli na to hlavní: nájem bytů. Zatímco za socialismu jsme v r. 1988 platili za 4pokojový byt o rozměrech 134 metrů čtverečných 399Kč včetně otopu, vody a elektřiny na společných prostorech, dnes si ani netroufám tvrdit, kolik by takový nájem přišel. Odhaduji nájem tak minimálně 20 tisíc, o službách ani nemluvě. Když budu velice skromná a budu počítat za služby (elektřina, voda, otop bytu) 5 tisíc měsíčně, tak je to 63násobek toho, co...
Záleží na tom, co zrovna potřebujete koupit. Běžný nákup jídla nebo oblečení vyjde v poměru k výplatě lépe dnes, ale základní jistoty jako nájem, hypotéka nebo energie jsou dnes výrazně dražší. Proto má každý z té kalkulačky trochu jiný pocit podle své vlastní životní situace.