

Prosím autora, ať nepoužívá zavádějící terminologii. Takovým dětem je nařízena ochranná výchova, ústavní výchovu mají děti např. v dětských domovech, u kterých nefunguje výchova v rodině. Takové matení pojmů vytváří u veřejnosti negativní vnímání ústavní výchovy jako trestu a ne řešení složité životní situace dítěte, kterou ve skutečnosti je.

Proč se opět řeší důsledek, místo příčiny? Jak je možné, že 56 žáků tajemného města X chodí do speciální školy, když nemá žádné postižení? Alibisticky rušit speciální školy jen proto, že se otevřeně nedokážeme postavit romské otázce, přestože je jasné, že míst v nich je nedostatek?

Tak ani na jednoho syna to vůbec nesedí, snad jen s vyjímkou kolektivních sportů, ale to dělají skoro všichni kluci, trapné..