

Je to můj milovaný film, ale bez dabingu. Jen tak si člověk vychutná, jak Líza ječí uliční řečí a vzápětí přeskočí do vzorné britské angličtiny. To žádný, i když precizní dabing nenahradí. Vlastně by tenhle film mohl sloužit jako výuka anglické konverzace. A při tak třetím shlédnutí vlastně zjistíte, že nepotřebujete ani ty titulky.

Jsem v důchodu už přes 4 roky, stále pracuji na 4/5 úvazku (Po-Čt) a na účtu mám každý měsíc také 50 tisíc. Bydlím v nájmu nedaleko od Prahy. Zaplatím si tak 3x do roka pěknou dovolenou (za necelou jednu výplatu za jednu), zajedu si tak 2x do měsíce na jednodenní výlet, nijak se neodbývám a v průměru mi zbyde 20 tisíc měsíčně, tedy cca 250 tisíc za rok. Ty si rozumně ukládám, abych měla v budoucnu na zaplacení pěkného domova pro seniory. Pracovat chci...

Je to určitě dost individuální. Tašku s taškami mám, ale neustále je používám - buď jako záložní v kabelce na nákup nebo na uložení plastového odpadu, který pak najednou i s tou taškou hodím do správného kontejneru. Dózy s víčky (od instantní kávy) jsem shromažďovala do té doby, než jsem jich měla dostatečný počet na ukládání trvanlivých potravin. Dneska v nich mám těstoviny, rýži, mouku, krupici, strouhanku, čočku, hrách a další. V polici pak jednotný...

Záleží na konkrétní situaci. Manžel mi zemřel v dubnu, měl o dost menší důchod než já, vdovský mi teď dělá necelé tři tisíce. Jenže! Velmi podstatnou část manželova důchodu spolkly léky, zdravotnický materiál a speciální výživa. Zrušila jsem telefonní tarif, nějaké předplatné a podobně. Za jídlo dnes utratím tak maximálně čtvrtinu toho, co dřív. A náklady na provoz domácnosti se stejně platily z mého důchodu. Takže mi dneska zbývá po zaplacení všeho zhruba...

Rodinek, co si myslí, že Jadran je jak Tálinskej rybník, je bohužel dost. A speciálně v Chorvatsku to bývá tak, že čím jižněji, tím je ten vítr nevyzpytatelnější. Stačí pak pár metrů od břehu a jste v rejži.

Každodenní návštěvu terénní zdravotní sestry může hradit pojišťovna. Žádanku vystaví příslušná místní zdravotní služba a potvrzuje ji praktický lékař. Znám to z vlastní zkušenosti. Ani loni už pečovatelky nemohly provést třeba převaz rány. Tak jsem měla pro manžela jak pečovatelky (placené hodinově), což vyšlo na cca 1.000-1.500 Kč za týden, a zdravotní sestřičky, které zaplatila pojišťovna.

Tohle u nás platilo na počátku milénia. Byla jsem takhle v Národním muzeu, v Technickém muzeu a v několika galeriích. Byla jsem v té době bez práce, tak se mi každá ušetřená koruna hodila. A žádné velké davy se nikde nekonaly. Možná hned ze začátku, když to začalo platit, ale po nějakém půlroce už byl klid.

Vynikající je také na kedlubnové zelí. Jednoduše nastrouháte na hrubo kedlubnu, mírně osolíte, přidáte celý kmín, podlijete okurkovým lákem a dusíte do měkka. Mám ho radši něž klasické sterilované zelí.