

Kde to autorka žije? Neznám ženy nad 50, které by nosily halenky o 2 čísla větší, neforemné svetry a kalhoty do gumičky. To nosí náctileté, pokud zrovna nemají holý pupek a v něm kroužek.

Chata je také jistota na stáří. Vidím to ve svém bydlišti. Když jsem byla malá, kromě léta se v neděli večer protější stráň zastavěná chatami vyprázdnila a ožila až zase v pátek. Dnes jsou dobře 3/4 těch chat proměněny na trvalé bydliště, většinou důchodců, kteří přenechali své městské byty mladým.

Existují i výjimky - dědění bez závěti, ze zákona, dvě sestry a přesto dědí jen jedna. Ta, co doložila doklady, že zaplatila pohřeb a zemřelá osoba byla téměř nemajetná - jestliže vynaložené náklady převýší hodnotu dědictví. Pak se neplatí ani poplatek notáři.

Nikdo neříká, že máte černou vyhodit ze skříně. - Tak já to říkám! Vy mladé s 20-30 kily přes váhu: přestaňte si myslet, že černá zeštíhluje. Rozhodně ne! A chodit v černém není originální, ale znamená nedostatek sebevědomí, nerozhodnost, neschopnost sladit dvě nebo tři barvy oblečení k sobě. To si ovšem ty mladé ženy, co nám chtějí radit, nepřipouští.

To není nic nového - před půl stoletím jsme bydleli v Praze na Vinohradech a v neděli večer zaparkovat v naší ulici šlo jedině tak, že já jsem vyskočila z auta a číhala, jestli nějaké ze zaparkovaných aut neodjíždí. Jakmile se to stalo, už jsem do uvolněného místa vběhla a odháněla další zájemce. Manžel zatím objížděl blok a koukal, jaká je situace. Možná si řeknete, že by nám nohy neupadly, kdybychom zaparkovali dál od domova. Ale to "dál" v prostoru...
2