

Takovou bankovku vůbec neměli pouštět dál do oběhu, ale dát ji do odvodu bance.
Člověk musí být jak policajt a kontrolovat, co mu vracejí, jinak spláče.
Tady si řeknete, že pokladní mohla tu bankovku přijmout, když byla celá.Nikdo by o nic nepřišel. Nu, mohla i nemohla - odvody se přepočítávají a vedoucí by ji pěkně zjela a pokladní přišla by o značnou část pohyblivé mzdy..

To Nikolino "k čemu vám to je" -to by se mohlo řešit jen a pouze v případě, že by všechny ty byty zajišťoval stát. Pak by bylo oprávněné žádat, aby sami dva lidé přešli do menšího a udělali místo rodinám s dětma.
Jenomže tady jde o vlastní, soukromý majetek, ať už domu nebo bytu, případně i o to, že ti lidé leta letoucí poctivě hradí nájem a všechny služby s tím spojené a proto není důvod je z jejich bydlení vyhazovat na ulici nebo jen do nějaké "šupny", ať...

Ale "zazdít" to můžete taky obráceně.
Stále si říkat " to není možné, to není doopravdy, mne nemůže nikdo chtít..." Jenže on chtěl a moc, jen nechápal proč ho nechcete, když jste volná, a nakonec to vzdal.
Po letech letoucích vám řekne, v čem že tedy vám tehdá byl "málo"...

Tady je to rozbité věčně, opraví to a ani ne za týden je to zase v háji.
Co tady ještě musí vyletět do vzduchu nebo shořet (nedaleký firemní areál) aby konečně si někdo kompetentní na ty škodiče počíhal a dostal je tam, kam patří - za mříže.
Vypadá to, že Studánka (a hlavně její část zvaná "Vychcánkov") je ráj podvratných živlů a nikdo s tím nic nedělá.

Dělají to pro proto, že jsou přesvědčeni, že jen oni to udělají dobře.
Taková byla naše máma.
Třeba mytí oken. Když jí konečně došlo, že s berlema na tu židli a stůl nevyleze ani s naší pomocí, musela mi alespoň trůnit za zády< hlídat, jestli to dělám dle ní pořádně a neustále kritizovat, co do které ruky beru.
Tak člověk musel ještě navíc sledovat, kde se mu s tou berlí motá za zády aby se o ni nepřerazil.

Někteří ubožáci se tím dokonce baví.
Mám velmi bolestivý lymfedém, nohy oteklá až hrůza (schovají to ale široké kalhoty), takhle do mne narazila jedna bába, a já, ač jsem se lehce přidržovala košíku, jsem šla k zemi a bolestí neviděla. Baba ještě měla komentáře, že co se tam válím, tak jsem jí ten náraz košíkem ze zadu do nohou pěkně oplatila, ale až venku před obchoďákem.
Nikomu nic zlýho, ale nesnáším být někomu něco dlužná :-)

Vynucované tykání je přímo děs.
Člověk by snad ještě i zkousnul, že tykají jemu, ale tykat člověku o dvacet i třicet roků staršímu, to každému z pusy jen tak neleze.
Povinné tykání mi naopak přijde spíš jako zhrubnutí mezilidských vztahů.
Jasně,líp se řekne "tyvole" než vy,ale vše má své ale.
Kdysi relativně už dávno jsem z jedné jinak dobré firmy utekla (vzali mne, ale já druhý den řekla, že už vícnepřijdu)..Kvůli důraznému pokárání, že...
97