
Oběť Dunningova–Krugerova jevu a oběť obětí Dunningova–Krugerova jevu.

Oběť Dunningova–Krugerova jevu a oběť obětí Dunningova–Krugerova jevu.
Kuřák je dobrodinec státu. Odvádí na spotřební dani víc, než stojí léčba chorob spojených s kouřením a navíc umře spořádaně zavčas, než vyčerpá nepřiměřeně mnoho z důchodového systému. S přehnanou daní děláme chybu, utíká nám ta daň na jedné straně, a na druhé straně ztrácíme kuřáky, o které se pak v důchodu budeme muset starat.

No to je asi součást války. Stále je ale obránce jen obráncem, a ikdyž se mu obrana nepovede dokonale, stále je útočník tím, kdo vystřelil.
.
Představte si, že střelec míří puškou do veřejného prostoru. Přiběhne policista a pokusí se ho strhnout k zemi. Při tom padne výstřel a zastřelí kolemjdoucího. Bude na vině ten střelec, nebo snad ten policista, který po něm skočil?

Každé ministerstvo by z opatrnosti rozhodlo ve prospěch ČR a požadovalo by po osobě a firmě, aby doložili, jak je střet zájmů vyřešen.
.
Jenže ministr je podřízený právě té osoby ve střetu zájmů, takže se dá čekat, že se spíš dozvíme, jak se bude Česká republika bránit proti "Bruselu", až do roztrhání těla a neproplacených miliard.

My se na to díváme optikou země, která vždy všemu a každému podlehla bez boje, minimálně od konce středověku, a neměla žádné vojenské zásahy mimo naši malou kotlinu. Po první světové jsme si nalhali, že ti, co bojovali za Rakousko byli oběti, a ti, co bojovali proti Rakousku byli hrdinové. V druhé válce jsme pro jistotu nebojovali vůbec.
.
Jenže v dějinách většiny zemí Evropy jsou momenty, které daná země považuje...

To jsou takové ty nicneříkající řeči. Koalici ne, ale "spolupráci na určité úrovni si dovedeme představit". Tedy říct to, co chce každý slyšet. Od vyššího politika by mělo znít jasné vymezení, kam až spolupráce může sahat, a kde leží červená čára. Jinak je to jen prázdná sláma, ze které nejde nic vymlátit.

Ono je to spíš tím, že každý premiér, ať měl spory s osobou prezidenta jakékoliv, respektoval význam jeho úřadu. Premiér má totiž v ruce velkou páku: cokoliv prezident dojedná, musí premiér připodepsat. Proto žádnému premiérovi v zásadě nevadilo s prezidentem se domluvit, jaké jsou obrysy jednání. Prezidenti totiž věděli, že by si sami uřízli ostudu, kdyby něco dohodli a premiér podpis nepřipojil.
....

Přitom by bohatě stačilo, aby Bába zůstal "jen" předsedou strany, tedy i předsedou pro vyjednávání v koaliční radě, a mohl být ministrem v některém z resortů, které nejsou v kolizi z jeho podnikáním.
.
Jenže on chce mít vše pod osobní kontrolou, nezná hranice. Ve výsledku to odnáší ČR. Navíc, aby si udržel popularitu u lidí, zásek státního rozpočtu, který ještě před rokem kritizoval, dnes zvýšil a na další dva roky ohlásil...

Jako rodič čtyř dětí, dvou dospívajících, si dávám velký pozor na to, abych uměl přijímat, že mé děti nejsou těmi samými, které potřebovaly péči a výchovu. Člověk si musí uvědomit, že to je důkaz toho, že obstál a z dětí se stali dospělci, a netrápit se kvůli tomu.
122