

Tak názory pana Gutha-Jarkovského a skutečná realita nebylo totéž. To, o čem se v článku píše, platí spíš pro dobu monarchie. Moje babička se vdávala, když už byl můj táta na cestě, a druhá, poštovní úřednice, se vdala z lásky za kolegu a měli šťastné manželství až do dědovy smrti. Rodiče jim do ničeho nemluvili.

Tady jde o komisní přístup revizora. Jedenáctiletý chlapec přece nevypadá jako patnáctiletý, v těchto případech by měli i revizoři zachovávat trochu lidskosti.

S Gustou Fučíkovou jsem se jednou setkala naživo. Jako průvodkyně Čedoku jsem měla skupinu ze Sovětského Svazu v hotelu na Václaváku. Jednou při večeři tam přišla starší žena, a když zjistila, že jsou to Rusové, šla k nim a hned se chtěla bavit. "Zdravstvujtě, já jsem Gusta Fučíková, manželka Julia Fučíka". No, dívali se na ni, jako kdy by spadla z višně, a nereagovali. Byl to docela trapas, takhle se podbízet.

Souhlasím. Měli jsme s manželem dobré manželství, ale občas jsme se pohádali, většinou kvůli pitomostem, na důležitých věcech jsme se dohodli. Pak v roce 2012 manžel na jaře dostal těžký infarkt (4násobný bypass) a v září mně zjistili rakovinu. 0d té chvíle jsme si víc začali vážit žvota a za poslednních pět let do jeho smrti jsme se ani jedinkrát nepohádali.

Vadí mi ty hloupé titrulky na Seznamu, které jsou ve stylu Blesku a podobných periodik. Šplhá se po laně nebo tyči; pochybuji, že tohle prezident dělal. Po schodech nebo i žebříku se stoupá. Právě ten titulek zavdal příčinu ke spoustě hloupých komentářů.

Takže Rovnováha asi moc v rovnováze nebyla, když se zřítila. Tyhle monstrózní sochy jsou hloupost; připomíná mi to tu Frontu na maso na Letné. Jako dítě jsem ji ještě zažila. Už je dlouho pryč a nikomu nechybí. A tak je to se všemi těmi megasochami.

Tak už zkazili náměstí Jiřího z Poděbrad, tak proč nepokračovat, že? Hlavně že tečou peníze. Na Václaváku jsem pracovala, když se rušily koleje. Teď se zase za nemalý peníz obnovují. Podle mně je to zbytečné.

Je to krásné, že se našly stovky rozumných lidí. Ale co je to na celé velké Rusko? S Rusy mám zkušenosti, sice staré skoro 50 let, ale mentalita lidí se zas tak moc nemění. 4 roky jsem dělala průvodkyni Čedoku po ČSSR převážně sovětským skupinám. Ti lidé z Moskvy nebo Petrohradu (tehdy Leningradu) byli jiná kategorie než ze zbytku Ruska. To byli založením Evropané; ti z malých měst nebo vesnic se dali opít rohlíkem, a to se asi nezměnilo.
2