

Široká indiánská identita se (hlavně) v USA zformovala až po druhé světové válce, a to díky jazykové asimilaci (tedy s angličtinou jako neopominutelným spojujícím prvkem).
Ke Komančům a vůbec vlivu koní je vynikajícím autorem Pekka Hämälainen.
Většinu Aztéků nezahubily neštovice, ale dosud ne přesně určená epidemie řádící v letech 1545-1548 (snad paratyfus).
Opravdu, ale opravdu (dle mého) skvělé obrázky indiánů a toho, jak vnímají...

Jsou země, kde hospodu dělá hospodský. U nás je nejběžnější, že stojí, točí a mračí se. Jako kolorit dobrý, ale tak nic proti hospodě, kde hospodský (a je to majitel, ne nájemce) je člověk, kterej má prostě rád lidi, a lidi to na něm poznají, on po hospodě chodí, mluví s lidma, občas se k někomu posadí, a tak...

V principu to samé, jen ještě horší (takové "buranštější") a poslední rok i doplněné fyzickým násilím a fízlováním přes sledování mobilů a elektronické komunikace, je v sousedním Srbsku. Dohromady jsou Maďarsko, Srbsko a Slovensko tři státy, které způsobem vládnutí patří na Východ.

Můžeme si dělat srandu z toho, že "trvalá" byla rituálním zhanobením vdané ženy, aby už nebyla fyzicky přitažlivá pro jiné muže, ale když se podíváme na různé místní časové osy, většinou uvidíme, že trvalá svým způsobem opravdu nahradila někdejší čepec vdaných žen. S mezistupni – nejčastěji v podobě způsobu uvazování šátku. Dalo by se tenkrát možná opravdu aktualizovat postarší rčení a říkat "ta už je pod trvalou."

Čas jde jen jedním směrem, ale není jisté, že nutně jen tam: devernay.free.fr/paradoxlost/html/the_end.html