"FNKV je dostupná metrem ze stanice Želivského, respektive z přilehlé tramvajové zastávky, odkud je to k hlavnímu vchodu FNKV přibližně 5 minut chůze z kopce. Metro je dostatečně kapacitní, aby zvýšenou poptávku absorbovalo."

A řekl jim někdo, že ti pacienti by taky rádi z té nemocnice odcházeli? Nebo už se rovnou počítá s přímým přesunem k sousednímu krematoriu? Ten kopec je docela mazec ve směru nahoru pro lidi, kteří jedou do nemocnice, čili dost pravděpodobně "jim něco je".... Zobrazit vše

Bohužel je to přesně tak, jak píšete. U dědy jsme se o domácí hospicové péči dozvěděli pozdě. Mohla přijít o několik týdnů či možná až měsíců dřív. U táty jsem už aspoň věděla, že existuje a co mě čeká. Takže když si pak v terminálním stádiu ještě zlomil nohu a z paliativního týmu přišlo po propuštění z nemocnice doporučení péče domácího hospice, neváhala jsem ani minutu.

Striktní dělení na zdravotní a sociální úkony bylo někdy až k smíchu. Tracheostomie... Zobrazit vše

Nejhorší jsou komentáře od lidí, kteří nemají ponětí, jak náročné to je, o tom, že to svým rodičům dlužíme, že dřív se také pečovalo doma atd. Nikdo, kdo musel pečovat 24/7, by takovouhle pitomost nikdy nevypustil z úst.

Zatím to doma zvládáme, ale jen díky tomu, že to s maminkou "ještě není tak zlé", oba s manželem pracujeme částečně z domu a s dohledem pomáhají i naše školou povinné dcery. Prošli jsme i obdobím agresivní rakoviny tatínka a po té... Zobrazit vše

Opět mi mluvíte z duše. Děkuji. Četla jsem to dvakrát.

Zatím mám maminku ještě doma - zatím to ještě jde... včera jsme hledali "třetí nohu". Nezaujatý pozorovatel by si asi ťukal na čelo, ale když mamka začala natřásat peřinu a vrtět nonama s tím, že nemůže najít třetí nohu, stačil mi pohled na její bosá chodidla, aby mi došlo, že jí schází ponožky. V jejím podání zkrátka třetí noha.

Někdy je úplně v pohodě, povídáme o všem možném, jako by jí nic nebylo. A... Zobrazit vše

Rodinám a přátelům upřímnou soustrast.

Se svými dětmi (až se do tohohle věku dostanou) mám v plánu jedno pravidlo - je mi jedno, v jakém stavu jsi ("ohozená" od hlavy až k patě, smradlavá, politá, opilá atd.), ale vždycky zavoláš a přijedeme pro Tebe já nebo táta. Nikdy nepojedeš domů ze zábavy s kámošem. Snad to pochopí...

Tak nevím, ale než přestoupím z tohoto parkoviště do metra, byla bych už skoro Na Knížecí, kdybych pokračovala dál autem. Dost jsem se těšila, že bude kde odstavit auto a pokračovat MHD, ale takhle to moc velká motivace není. Od doby integrace do PID místo přímých busů jezdíme kotěhůlkami jednou tak dlouho - no tak holt prostě dál autem až do cíle, nedá se nic dělat. Že bych "pro dobrý pocit" měla nejen obětovat pohodlí, ale i čas, tak to úplně ne. Pohodlí... Zobrazit vše

"Všichni žáci ale potřebují cvičné úlohy navíc a je špatné, pokud mají zpřístupněné pouze vzorové testy CERMATu bez jakékoliv podpory a musí si sami vyhledávat vzdělávací videa. ... Mělo by se do toho investovat ze strany státu, aby všichni měli rovné podmínky."

A nemělo by to být spíš tak, že všechny žáky rovnou řádně připraví škola během výuky? Učíme úplně jinak než zkoušíme a pak hledáme cesty bokem, jak u těch zkoušek uspět. Co třeba přizpůsobit výuku... Zobrazit vše

Tohle říkám už několik let. Nemám problém s tím, jak jsou nastaveny testy, ale s tím, že se učí úplně jinak a tento typ úloh potkají děti poprvé až u zkoušek. Přitom mnoho z těch úloh je opravdu mnohem blíž reálnému životu než zadání v učebnicích.

Čerstvá zkušenost od páťáků - děvče, které šlo do školy už v 5 letech, označené za nadané, celé roky válcuje spolužáky a je napřed o parník, u přijímaček málem neuspělo (dostalo se jako poslední), neb na rozdíl od ostatních... Zobrazit vše

Držte se. Sama to znám také - sice z trošku jiného úhlu, ale také jsem pečující a také "ta, co to přeci zvládne". Nejste robot, máte síly také omezené a je třeba myslet i na sebe. Je to těžké a sama jsem si taky ťukala na čelo, když jsem tuhle "radu" slyšela. Ale ono to tak je. Je to podobné jako v letadle - masku je třeba nasadit nejdřív dospělému a pak teprve dítěti. Je to extrémně těžké, ale bohužel platné.

Moc Vám držím palce, víc bohužel nemůžu. Vaše "neviditelná práce" nese své... Zobrazit vše

Tak já jsem nejspíš v roli vyčůrané sestry.

Bratr se odstěhoval, za rodiči jezdil sporadicky (vztah s tátou komplikovaný, mamka s výchovou "ze staré školy", takže celkem submisivní, sama od sebe nám nikdy nikomu nevolala atd., takže se ani moc nedivím, že brácha nejezdil - měl to daleko.) Vztah s našima jsme měli oba podobný, jen já toho asi dokázala víc zkousnout a navíc jsem zůstala v dojezdové vzdálenosti cca 1 hodina, takže když táta těžce onemocněl... Zobrazit vše

Týden má 168 hodin. To jsou cca 4 plné úvazky. V některých případech to třeba není, ale někdy je nutný dohled 24/7. To pokryje jeden člověk? A plně se vzdá svého života? A na jak dlouho? Mateřská/rodičovská je obvykle jasně časově ohraničená. Jak tady bude zaměstnavatel plánovat zástup, když neví, na jak dlouho?

Vím, co to je, pečovat o tátu s rakovinou, maminku s demencí a k tomu mít vlastní děti na ZŠ. Nebýt manžela, nikdy bych to nezvládla. Ale nějak si... Zobrazit vše

Jestli bude nebo nebude toto zařízení dál existovat, je mi celkem jedno. Spíš mě naprosto fascinuje část "Soud podle informací pražského magistrátu přikázal vyklizení Haly 18 pravomocně již v roce 2019. Přesto se firmě Eroc dařilo vyklizení oddalovat téměř šest let prostřednictvím opakovaných právních kroků".

Je skvělé, když má majitel v ruce pravomocný rozsudek o vyklizení a přesto se nájemníka nezbaví dalších více jak 6 let.