To je správné rozhodnutí. Výše povinnýcch plateb odrazuje od podnikání. Když se někdo rozhodne pro samostatnou činnost, měl by mít také právo samostatně rozhodnout o tom, jak se bude živit ve stáří.

Nízká porodnost nesouvisí s nedostatkem, ale naopak s blahobytem. Nikdy v historii nebylo tak snadné pro jednotlivce získat bydlení. Dokazuje to vzrůstající počet jednočlenných domácností. Až do nedávna bylo běžné vícegenerační bydlení. Za socializmu mohli dostat státní byt jen manželé s dětmi. Stejně tak půjčku na stavbu domku. Příčinu vidím v celkovém odklonu od manželství a soužití v rodinách. Preferuje se individualizmus, kariéra, spotřeba a zábava. To... Zobrazit vše

To jsou správné úvahy, bohužel ale jen na úrovni teorie. Žádné dlouhodobé spoření v hotovosti se u nás nikdy nevyplatilo. Úspory se tradičně ukládají do nemovitostí, v poslední době dokonce i na dluh. Pokud nevznikne finanční produkt, za jehož hodnotu bude ručit stát, budeme dál zastavovat krajinu prázdnými investičními nemovitostmi a osvědčená tradice se nezmění.

To je hloupost. O zrušení důchodového pojištění se neuvažuje, tak nestrašte lidi absurdními částkami. Kdo celoživotně dobře hospodařil a platil pojistné, tomu stačí a bude stačit důchod s bohatou rezervou. U nás se tradičně úspory ukládají do nemovitostí. Do vlastního bydlení a v současnosti do investičních nemovitostí. Spoření v hotovosti se nikdy nevyplatilo a ani teď neexistuje nic jiného, co by tak bezpečně a dlouhodobě udrželo hodnotu.

To je správné připomenutí nejen zapomnětlivým, ale i mladým, kteří si často neuvědomují, v jakém blahobytu žijí. Nejde jen o televizory. Extrémně předražené a nedostatkové bylo téměř všechno. Přesto tehdy mladí začínali s rodinou v bytě rodičů, svépomocí po práci postavili domek a domácnost vybavili i tím zmiňovaným barevným televizorem. Myslím, že tehdy byli lidé manuálně zručnější, psychicky odolnější a celkově spokojenější.

Takže na obranu kupujeme za desítky miliard tanky a letadla a ke způsobení skutečné škody stačí přelézt plot.

Tohle se moc nepovedlo. Kromě toho, že styl dědy ze slavného filmu, kde v jedné ratejně najdeš všechno, co ptřebuješ, se mi nelíbí, je to vzor extrémní nepraktičnosti. V poměrně dlouhé lince je malá pracovní plocha. Chybí místo na drobné spotřebiče. Boční pohled na televizi je mimo zorný úhel, stereo zvuk je vyloučený. Lamino v koupelně dlouho nevydrží. Naprostou zvrhlostí je pracovna. Ta je jak kancelář obchodníka s kytarami. Cožpak nějaký hudebník... Zobrazit vše

Správně, ale pozdě. Hranice 30 % není žádná chudoba. Bylo to bohapusté rozhazování. po desetitisících. Zároveň to byla facka invalidním důchodcům, kteří musejí dokládat svou potřebu často nedůstojným způsobem, přitom jde o částky podstatně nižší. Kolik asi bude stát kontrola zpackaného zákona?

To je rozumný článek. U všeho je potřeba uvažovat o výhodách i nevýhodách.

O názoru této expertky si troufám pochybovat. Jen za posledních 35 let u nás bylo tolik rúzných fondů, spoření, pojištění, kampeliček a dalších investičních příležitostí, které skončily nízkým výnosem, ztrátou nebo rozkradením, že lze s úspěchem pochybovat i o těchto fondech. U nás se tradičně investuje do nemovitostí. Ty od války nikdy na ceně neztratily. jakékoli spoření v hotovosti se naopak nikdy nevyplatilo. Tuto zkušenost bude obtížné změnit.

Tak je to správně. Náklady na úsporná opatření by se měly hradit z úspor.

Otázkou je, kolik těchto příběhů je smyšlených. Všímám si, že nikdy není věrohodně popsaný celý postup, jak podvodník obešel dvoufázové zabezpečení a nikdy není uvedeno jméno banky ani vyjádření jejího zástupce. V tomto případě není napsáno, jak by podvodník získal PIN.