
Spíše bych věřil ať každý menší na vsi se zaměří na konkrétní převažující činnost a k tomu ostatní co třeba a mezi sebou spolupracují - chov slepic, pěstování obilí, porodnu selat, chov skotu,prasat, opravu mechanizace a stroje na sklizeň a služby, pěstování brambor, zeleniny, k tomu přidružená výroba ze dřeva, stavební práce a pod. . .

Připomíná mi to dětství, kdy k nám na vesnici jezdili Pražáci na čerstvý vzduch a užít si, domorodci pracovali na hospodářství, na polích, v kravínech, sklízeli úrodu, opravovali domky a jen neděle drželi bez práce a setkávali se na poutích.

Pýr se stále vláčel, stačí ho jen povytáhnout a zasychá, naprosto se zdecimuje.
Proto se dříve jezdilo s koníkem v bramborách, proorávalo, pýr se vytahoval, přihrnovala se půda a také brambory ho dokázaly utlumit. Pěkná práce pro managery, vyčistit si hlavu s koníkem na čerstvém vzduchu.

Naprosto nesmyslné co se dělo po válce. Obyvatelé zde mohli pracovat, ale byli vyhnáni, majetek se zplundroval a rozkradl, vesnice nechali zbořit, zamezili přístupu do území - to si soudruzi opravdu pomohli. Takhle začali budovat republiku.

Vypadá to, že spoustu zařízení bude třeba nejdříve vyvinout a odzkoušet, provést kvalifikační zkoušky. Není to zcela jednoduché z hlediska času i nákladů. Zajištění výrobců komponent by mělo procházet výběrovým řízením, jednotlivé firmy si konkurují a investor má zajištěnou ideální variantu. Zcela specifická je výstavba, kde již konkurenční prostředí tak nefunguje a představuje až 45 % celkových nákladů.

Ať zkusí dělat ošetřovatele prasat a rovnou pracovat u prasnic.
7