

Je s podivem, že většina konfliktních vztahů na školách je tam, kde je ředitelkou žena. Jedna profesorka mi vysvětlila, že žena ve vedoucí funkci často zaměňuje osobní pocity o povaze jednotlivých podřízených za jejich schopnost dobře plnit pracovní úkoly. Prý jen muži jsou schopni mít odstup typu: "Jako člověk podle mne za nic nestojí, ale jako profesor je dobrý." Tohle prý řada žen ve vedoucí funkci neumí. Něco na tom bude......

Hezké! Ale od mé ženy bych to schytal: "Jak to že ta dvě srdce jsou vzájemně na opačné straně pole a ne u sebe? Co tím chceš říct?! Že třeba to, že po 30ti letech je někdy dobré nebýt pořád spolu, ale na stejném poli to ano, už bych se říct asi raději neodvážil.......

Prof. Cyril Höschl, zakladatel a první ředitel Národního ústavu duševního zdraví řekl v Karolinu už v roce 1991 přesně toto:
„Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, a je to polovina národa, uniká mnohotvárnost a mnohoznačnost světa, a co z tohoto světa v jejich očích zbývá, lze rozdělit na celkem jednoduché, většinou...

Nejde o žádnou nerovnost v právním systému, nýbrž v lékařském přístupu ke stupni péče věnované těm hodně bohatým a tím i vlivným spolu se stupněm k nim "vlídnosti" při posuzování jejich zdravotního stavu.
Bohatství už samo o sobě znamená vliv, který lze v zájmu rovnosti brzdit jen zásahy státu. Tam, kde si voliči ovšem do státních funkcí volí i ty zvlášť bohaté nic stát v tomto směru brzdit nebude - naopak bohatým bude stále více pomáhat. Kdo asi dotyčného...

Nejde o nic nového. V severočeském kraji byl před 40ti lety odsouzen jeden "zločinec" za těžké ublížení na zdraví. Při jeho odchodu z restaurace ho napadl opilý chlap zezadu tak, že mu skočil na záda. "Zločinec" ho razantně shodil a chudák opilec si při dopadu komplikovaně zlomil ruku.
Protože jeho pracovní neschopnost přesáhla 6 týdnů byl "zločinec" uznán vinným těžkým ublížením na zdraví z nedbalosti. Protože věděl, že na něho skočil opilý chlap prý...

Narozdíl od nás, kdy za posledních 35 let z průměru platu 3.100,-Kč měsíčně je dnes průměr 45.500,-Kč měsíčně a hospodářsky jsme dál než tehdy je to ve Francii jinak: Ta roste jen technickým rozvojem, ale právě samé stávky, sociální dávky a zkrácení týdenní pracovní doby na nejnižší v EU způsobily její propad oproti ostatním vyspělým státům.
Z toho ale platí sociální podpory čím dál vyšší a aby to prošlo nesmí při zvyšování zapomenout na důchodce pro jejich...
8