Karel Martinec
Já zbožňoval jeho hit o Svobodné Evropě.
"Díky vám chlapíku statečný..."
Škoda, že tenhle pěvecký klenot v radiu už neslýcháme.
Jó, kde jsou ty doby kdy svátky se skutečně slavily.
Tehdy do oken se prápůrky vyvěšovaly, a děcka se před školou už ráno scházela.
A podobně jako my se s prápory a transpárenty plnými budovatelských hesel v řádně seřazeném průvodu pod kontrolou soudružek a soudruhů učitelů ulicemi procházely až na náměstí jejich měst. A zde se poté do pozoru postavily a různé hymny a Internacionálu včetně slavnostních projevů si pozorně...
Jsou-li svátky, tak prostě má být klid!
Nějaké hulákání, všelijaké rány, dupání a jiné hluky těmi parchanty vyvolávané tu sváteční atmosféru jen a jen narušují.
A my řádně svátky slavící, si chvilku klidu neužijeme.
Byť do Stromovky příliš často nechodím, tak když se zde občas projdu tak po sobě vždy cosi drobného zanechám a někam pohodím, aby paní i díky mě nepřišla o zaměstnání.
A pro ty, kterým důchod nejen nepokrývá životní náklady, natož možnosti užíti si nějaké dovolené bych měl tip jak tuto situaci jednou provždy do konce života vyřešit.
Vždyť takový člověk i přes svůj vyšší věk, jak lze předpokládat by mohl býti schopen spáchat nějaký závažnější trestný čin, za který mu bude příslušným soudem uložen trest nepodmíněný ve vyšší trestní sazbě, ba možná dokonce doživotní....
Naštěstí tohle mne trápit nemusí.
Dědoušek, kterého jsem si velice vážil a který za mého dětství mi před spaním čítával aktuální čláňky z Rudého práva, byl zakládajícím členem stranické organizace v závodě, tehdy ještě všech pracujících a dík tomu byl i předsedou tamní stranické ZO, který mimo jiné o všem možném rozhodoval se díky tomu příliš nenadřel.
A když ještě před rokem 89´ odcházel z té funkce rovnou do důchodu tak měl...
To byl skutečně jeden z nejodpornějších a nekultůrních výtvorů jaké kdy na svět filmů přišly, neboť skutečně nechutně zobrazoval a zkresloval skutečné přínosy naší tehdy vším lidem milované ČSLA (Československé lidové armády), která jako pevná součást Varšavské smlouvy nás chránila od všeho toho zla, které k nám později po takzvané revoluci sametové přišlo, a jímž neustále více a více trpíme.
Snad nejideálnější dobou byla ona doba biblická, kdy tento národ nesnášenlivý byl zahnán kamsi do pustinné části Sahary.
A tam měl navěky zůstat a zde být obehnán vysokým plotem drátěným (podobným tomu co byl ještě v nedávných dobách historie i u nás na západní straně hranice umístěn).
A byl by jistě klid věčný pro celý svět, který díky této entitě je neustále narušován a porušován.
To mi připomnělo doby kdy po barácích chodívali agitovat Svědci Jehovovi.
Tehdy jsem na chodbu vynesl židli vzal popelníček a při cigaretce naslouchal jejich blábolům a vznášel různé dotazy a jejich odpověďmi jsem se dokonale bavil.
No, a mezitím manželka doma připravila na tácek krvavou tlačenku, kterou vynesla na chodbu a oba jsme jim srdečně toto občerstvení jako svačinku nabízeli....
Nebyla-li ideální doba předbiblická, kdy tenhle národ tehdy byl usídlen kdesi uprostřed pustin pouště saharské?
Ale vždyť už od pohledu je v té uniformě kubánské revoluce zcela napraveným chlapcem.
...a Bůhví jakže to celé bylo, jestli si to ty holky třeba nevymyslely, když jim chudera otevřeně neslíbil nabídku k sňatku?
A není-li to škoda, že tato přednáška zrušena byla?
Vždyť takto posluchači přednášky dověděti mohli se, že nejideálnější dobou byla ona doba biblická, kdy tento národ nesnášenlivý byl zahnán kamsi do oblastí pouští pustinných saharských.
A tam měl navěky zůstat a zde být obehnán vysokým plotem drátěným (podobným tomu co byl ještě v nedávných dobách historie i u nás na západní straně hranice umístěn)....
4