

Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.
To že dokázal vidět za víc než jeden roh a měl odvahu s tím stavem něco dělat, z něj dělá skutečného vlastence a hrdinu.
Čest jeho památce, děkujeme!

To je frajer!
Je to klukovina a blbost z nevědomosti/frajerství/touze po pozornosti/fascinace kulty, ale to jak to pan ředitel pojal, to se mi moc líbí. Má to totiž několik rozměrů:

Víc se mi líbí situace win win než předhazované "já vyhrajem ty prohraješ".
Možná kdyby to někdo vysvětlil komentujícím zde, ubylo by žaludečních vředů mnohým zúčastněným a přestali se prezentovat jako tydýtové, kdy jedni exoti řvou "Bureš" a druzí exoti zase "Pávek".
Sranda je, že všichni mluví o těch zlých médiích a zlých politicích, jak manipulují a taky že jo! Každý, kdo někdy z huby vypustil ať už "Pávka" nebo "Bureše", je zmanipulovaný. Můžete o tom...

Přesně takhle se chová ve firmě špatný manažer před vlastním vyhazovem.
Vlastní zodpovědnost za svůj provar se snaží rozmělnit mezi co nejvíce subjektů a ještě při tom působit co nejvíc arogantně, aby s ním nikdo nediskutoval, protože pak by se přišlo na to máslo, co mu teče po hlavě.

A víte, co na tomhle bude nejlepší? Že až premiér udělá botu, tak to zase na někoho bude házet a víte co, jeho voliči mu to zase omluví 😄. Tohle je takový bizár...
V korporátu, ono vlastně v jakékoliv firmě, která není napojená na stát nebo nemá ve svých strukturách bývalé státní zaměstnance (línější a neschopnější lidi jsem v životě nepotkal), jakmile si na sebe vedoucí oddělení bere zodpovědnosti svých podřízených a snaží se micromanagovat jejich práci, tak...

Je fascinující, že u tak uchlastaného národa, jakým Češi a zvlášť starší ročníky, bezpochyby jsme, si někdo nedokáže vybavit ze svých pijanských zábav stav, kdy je sice vylitý jak váza, sotva se drží na nohou, ale pořád vnímá, ale prakticky není schopný se pořádně postarat sám o sebe. Všichni pokrytci si totiž všimnou jen toho jednoho vysvobozujícího slovního spojení "prakticky spala".
Kdyby to byla moje holčička, jakkoliv opilá, ale řekla "Ne!" a přesto jste...

Já si vzpomněl na marketingového experta Jakuba Horáka, který tenhle proces analogicky přirovnal k hlášce na základce "Pepa žere žížaly".
Co může Pepa dělat?
Když Pepa řekne, že je nejí, tak je přeci jasné, že na tom nějaká pravda bude, že se kroutí.
Když Pepa mlčí, tak je jasné, že se za to stydí a žere je.
Když se Pepa naštve a začne vřískat, že pomalu ani neví, jak taková žížala vypadá, tak je přeci jasné, že kdyby to tak bylo, tak by přeci neřval.

Nemusí vypravovat letadla, ale jeden tydýt jeden den řekne, že žádné lety nebudou, další tydýt řekne zase v jiný čas, že letadla poletí, ale další info nic. Vůbec mi to nepřipomíná ten bordel, co tu byl za COVIDu...
Oproti tomu např. Němci nebo Francouzi:
Německo a Francie začaly informovat své občany v Perském zálivu už v den útoku nebo nejpozději následující den, a to přes cestovní doporučení + weby ambasád + sociální sítě...

Ošulit, ohnout, podlézt, převézt... rozhodně jsou takoví lidé zapotřebí. V soukromé firmě mám také takového šikulu, který dokáže nemožné, ale je to taková šedá zóna.
Je otázka, jestli jako společnost chceme, aby se ze šedé zóny stal standard, pak vlastně je skoro zbytečné mít nějaká pravidla, když se jede podle šablony "silnější pes m***".