

Jsem zvědav kdy dojde na zdražení rezidentského parkování, protože současná cena 1200,- Kč/rok neodpovídá tomu, za kolik Praha pronajímá zábory. Správná cena by měla být minimálně 36 500,- Kč. Zábor 1 m² je 10,- Kč na den. Průměrné parkovací místo zabírá 10 m², což odpovídá 100,- Kč/den.

Nějak tak nechápu, proč jsou politici vozeni do zahraničí, aby se vzdělávali v oblasti rekultivací. Když je Česká republika považována za oblast kde jsou rekultivace na špičkové úrovni a naopak se sem jezdí dívat z celého světa, jak rekultivace provádět. Stačí se zajet podívat do Mostu a nebo Sokolova. Není třeba jezdit do Německa. Z mého pohledu jde o ukázkovou korupci ze strany Bílinských politiků.

Všichni kdo tu píšou o zdražení zboží pro koncové zákazníky. Tak jsem si schválně spočítal kolik skutešné zdražení o 18% je. A při současné průměrné ceně 5,96,-Kč na km. Je to zdražení o celou 1,-Kč na km. Takže když kamion pojede od Rozvadova do Ostravy tak je to asi 570km. Takže náklady dopravci se zvednou o 570,- korun. Zvednutím mýta o 18% se přibléžíme mýtu Německa, kde se platí 8,45,- Kč/km. A aby jsme se dostali na úroveň Rakouska muselo by se...

Nechápu tu posedlost americkými akciemi v každém článku. Přitom v Evropě máme také dost společností působící v ropném průmyslu. Třeba takový Orlen, byla zajímavá koupě před rokem. Od té doby vyrostl o více než 100% a navíc platí dividendu 5.35%, zatímco Valero pouze 1.25%.
Jak se píše v některých komentářích. Nakupovat teď je nesmysl, nakupovat se mělo před rokem.

Neustále slýchám o tom, že nejsou parkovací domy a tím pádem místa na parkování. Ale položme si otízku proč nestaví parkovací domy soukromý sektor? Pravděpodobně to bude tím, že se to prostě nevyplatí jako podnikání za účelem zisku. Jediné řešení je zvednout ceny parkování, aby se narovnal trh a soukromý sektor byl motivován stavět místa na parkování.

Letos je to v Alpách obzvlášť výživné, především nad 2500 metrů. Začátkem prázdnin jsem šel v Rakousku po Evropské trase E10 směrem k Italské hranici a ve Vysokých Taurech jsem se dostal do velkého množství sesuvů kamení. I místa co byla značena v mapě jako pohodový chodníček byl boj doslova o život. Kde jsem šel 100 metrů, klidně i půl hodiny. Protože jsem musel přecházet výše zmíněné sesuvy kamení. Občas jsem zaslechl v dálce padajicí kamení. V těchto...

Cestování pěšky po dálkových trasách, člověka hodně prověří a připraví na vše možné. Třeba na to, že v německy mluvících zemích je nutnost mít hotovost. Šel jsem taktéž Svatojakubskou přes Německo, jen kousíček více na západ přes Norimberk a Ulm k Bodamskému jezeru. A bylo nutné u sebe mít hotovost, jinak člověk mohl dost ošklivě trpět. Podobně mě vyškolila návštěva Bavorského lesa, kde jsem něměl 2 Eura na autobus. A k nejbližšímu bankomatu to bylo 15 kilometrů.

Chození po přírodě je nejlepší forma, jak se ve středním věku udržet v kondici do věku pozdního. Když jsem před asi před 7 lety začínal, to mi bylo nějakých 38 let, tak jsem jeden den ušel 40 km a pak jsem se z toho týden léčil. Pak jsem se k tomu postavil odpovědně a první rok chodil trasy kolem 20 km za den. Další rok už o bylo 30 km, jak si tělo postupně zvykalo. Třetí rok jsem atakoval 40 km několik dní po sobě. A ve čtvrtém roce magickou padesátku...
