Každý má jinak nastavenou míru potřeby i spotřeby. Starověcí epikurejci dělili věci na nutné, nenutné a zbytečné. Římský senátor Marcus Porcius Cato Censorius pravil: "Nekupuji nic, co je zbytečné, protože to je i za "as" drahé." (As byl drobný římský peníz). Kolika zbytečnostmi se dnes lidé obklopují?

Situaci pod kontrolou nemá francouzská vláda.

Už by měla stát na letišti s čemodanem.

Snad už je konečné jasné, co je A.B. zač. Capito lavoro?

"Co na srdci, to na jazyku, a co na jazyku, to je lepší neposlouchat."

(Sómadéva - 11.stol.n.l..; Oceán příběhů)

Trapný pokus vládních poslanců vykličkovat z vlastních ....... (vhodné slovo by nebylo slušné).

Takhle má vypadat sport - soupeření, ale respekt.

Částečné vysvětlení poskytuje kniha řeckého fillsofa Kelsa (2.stol.n.l.) s názvem "Pravdivé slovo" (Aléthea logos). Tuto knihü

sice zuřící křesťané zniči, ale celé její pasáže jsou obsaženy v

apologetické knize křesťanského teologa Origéna "Contra Celsos). Rozbor by byl dlouhý - tudíž hledejte a čtěte.

Proruský vítr vane od Václava Klause.

Nedávno jsem v souvislosti s chaotickým a rozporným přístupem k majetkovým, přijmovým a výdajovým poměrům politiků psal o vhodnosti

zavedení Generální censury a krajských censur. Asi bychom se měli

inspirovat ve starověkém Římě, kde tato majetková censura zahrnovala

i censuru mravů tehdejších senátorů. Ono by toto docela stačilo, kdyby

mnozí dezinformátoři, proruští aktivisté apod. byli veřejně označeni za

nemravné společenské škůdce.

Macinka je srab. Namísto slov "očekával bych" je na místě slovo "doporučuji". Ani ten nejmocnější totiž nikdy neví, kdy může být

vděčný i za pomoc opovrhované "myší".

Už jsem to doporučil včera, a to už bylo pozdě. A než se ve Francii rozhoupou, tak jim to přeroste přes hlavu. Nemají totiž žádného De Gaulla.