

Kokoška pastuší tobolka je jediný "plevel", který nelikviduji. Jednak kvůli krásnému názvu, jednak pro vzpomínku 3/4 století starou, kdy jsme zelené tobolky křoupali, jakoby to byl hrášek či peluška. I dnes si občas křoupnu.

Mám několik buxusů zhruba 2 metry i víc a napadl je zavíječ. Sežral dost, ale nezničil je. Buxus je úžasný bojovník, zdánlivě vypadal mrtvý, ale vyrazily čerstvé výhonky , obrostly holý kmen a já žasnu, jak překonal útok zavíječe bez chemie.

Z takových "nápadů" znetvořit přirozenost přírody se mi zvedá žaludek.