Patrik Chrz
15 leté "dítě" před pár lety běžně na takové kopce vyráželo s partou podobně starých "dětí" To už děti fakt tak degenerovaly, že jsou v 15 letech nesamostatné ubrečené trosky? Jak píšou ostatní, nešlo o žádné velehory, ale takové Jeseníky (jen ještě menší).
Z tohohle mám taky hrůzu, ale je fakt, že si nechávám větší rezervu (zejména, když jedu do zahraničí) a 2 hodinové zpoždění bych ještě vykryl, ale o moc víc už většinou ne.
Ono to chce trošku uvažovat. Když někdo nabízí "práci v kanceláři" nebo nějakou "administrativní práci" s platem 100 tisíc, tak to je 100 % podvod, resp. nějaký prodej za provizi.
Poctivá pracovní nabídka musí na první pohled dávat smysl. Take zatímco grafik, programátor (přípandně jiné IT pozice), právník mohou dávat při nabídce 100 tisíc a více smysl, běžná administrativa rozhodně nikoliv.
Pokud existuje strojový způsob řešení, tak nic jiného, než zveřejnění nepřichází do úvahy. Protože pak by hrozilo, že ti, kdo na to mají finance, zaplatit si strojový čas, budou “podvádět”.
A jestli to změní obor? Asi ano, stejně jako ho změnily běžné počítače a nebo třeba i jen nové formy zápisu (kdo viděl pár set let staré matematické zápisy tak nechápe, jak se v tom mohli tehdy vyznat) a moderní způsoby komunikace na dálku.
A je to také řešení různých (až nesmyslných) stravovacích norem, které předepisují podíl jednotivých složek stravy i za cenu, že to děti, které to nejsou zvyklé jíst z domova, vyhodí.
Takhle stačí nabídnout odhadovaný počet té zdravé části stravy, ale zároveň umožnit dětem, ať si klidně vezmou i ten řízek, zemlbábu, hranolky,... prostě to, co jsou zvyklé jíst z domova a když jim to v jídelně nenabídnou, tak tam nechodí, nebo jídlo vyhodí.
McD mi připadá, že tak nějak neví, čím chce být. Vznikl jako extrémně rychlé občerstvení, kdy sotva zaplatíte, už dostáváte svoji objednávku. Jednu dobu jsem pro ně dělal mystery shopping a běžné časy od postavení se do fronty do obdržení objednávky byly kolem 2 minut. Bylo to díky omezené nabídce a připraveným hotovým jídlům.
Pak se začalo "vylepšovat", rozšířila se nabídka, oddělil se proces objednávky a výdeje, jídlo se začalo připravovat až po objednávce. Doba čekání se...
Přesně stejně to měla kolegyně z práce. Zaujal ji sportovec tělem i duší, obdivovala, jak v létě jezdí na kolo, v zimě na hory. No, na rozdíl od Ivany, si ji alespoň vzal.
Teď mají děti a ona si stěžuje, že v létě jezdí na kolo a v zimě na hory a ona je na děti sama.
Ženské, vy taky nevíte, co byste chtěly, pokud chcete chlapa, co je doma, tak si nevybírejte sportovce tělem i duší!
Ale ono to tak často je. Pracoval jsem u dodavatele luxusních hodinek a jeden z našich nejúspěšnějších zákazníků se zaměřoval právě na to, aby jako prodavačky měl hezké mladé kočky. A fakt to fungovalo.
No a co? Každý využívá ty schopnosti/vlastnosti, které má. Někdo vzhled, někdo inteligenci, někdo fyzickou sílu nebo výdrž. A někteří kombinaci více možností.
Jo, taxikářská mafie se vrací. Nejdříve omezit konkurenci přes aplikace a pak ti zase budeme mít videa turistů na YouTube, kteří zaplatili za cestu z letiště desetitisíce.
Mám v mém okolí několik učitelek, které po násilné inkluzi pověsily své povolání na hřebík. Nešlo o zdravotně postižené, ani děti s dyslexií, ale děti “nezvladatelné”, kdy je nezvládali ani asistenti. V takovém prostředí pak trpí ostatní žáci i učitelé. Do toho velmi agilní rodiče dožadující se vyjímek v hodnocení svých ratolestí, přes stížnosti na různé státní orgány až po soudní řízení.
No, pak to může dopadnout , jako vždycky. S vaničkou se vyleje i dítě...
Ono je to složité, někdo to takhle má, může to být taky klidně jen na začátku, než opadne prvotní nadšení.
Co mě ale zarazilo bylo ze strany Martiny, je bagatelizování naplánovaného společného času, což ohodnotila jako "jen sledování filmu". Já zastávám názor, že dohody se mají dodržet a pokud si kamarádka vzpomněla na poslední chvíli, tak prostě má smůlu. O tom, že má narozeniny věděla asi dost dopředu a spíše bych uvažoval nad tím, proč Martinu pozvala takhle na poslední...
Tenhle článek ve mne zanechal takovou hořkosladkou chuť. Možná to je tím, že běžně konzumovaný alkohol v našich končinách mi nechutná, pivo absolutně nejsem schopen vypít, víno sice polknu, ale že by mi přinášelo nějakou radost, se říct nedá a tuzemák a další obdobný alkohol, co se podává v našich restauračních zařízeních, mi také nic neříká. Takže jsem na takové obdobné zábavy nechodil. A dneska je mi to trochu líto. Jasně, Vy jste to přehnal, ale, na...
